Rachel Bromwichová

Rachel Bromwichová (1915 – 15. prosince 2010) byla britská akademička. Zaměřovala se na středověkou velšskou literaturu, byla emeritním přednášejícím Keltských jazyků a literatury na Anglosaském, severském a keltském oddělení v Cambridge až do své smrti.^[1] Mezi její nejvýznamnější úspěchy patří studium velšské literatury Trioedd Ynys Prydein, její edice Velšských triád.

Rachel Bromwich
Narození	30. července 1915 Hove
Úmrtí	15. prosince 2010 (ve věku 95 let) Aberystwyth
Alma mater	University of Wales Newnham College
Povolání	jazykovědkyně
Zaměstnavatel	Univerzita v Cambridgi
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Život

Bromwichová se narodila jako Rachel Amosová v Hove v Anglii v roce 1915. Její otec Maurice Amos byl anglický právní expert, který pracoval jako poradce v oblasti mezinárodní práva pro egyptskou vládu. Její matku pocházela ze Skotska a byla vyznámím kvakerka. Rodina se často stěhovala, až se v roce 1925 usadila v Cumbrii. V roce 1934 Rachel Amosová začala navštěvovat Newnham College v Cambridge, kde studovala starou angličtinu a později se přesunula na oddělení zaměřená na Střední velštinu. V roce 1938 se přesunula na Velšskou universitu v Bangoru a studovala u Ifora Williamse. Amosová se velmi zajímala o středověkou velšskou literaturu, zejména o Artušovskou legendu; Velšské triády začala studovat na podnět Williamse. Jako univerzitní učitelka spojila přísně akademické zásady s obrovskou osobní přívětivostí, byla vždy připravena sdílet své znalosti se svými studenty, přičemž se podrobně zajímala i o jejich plány do budoucna. Byl jí udělen titul D.Litt. na University of Wales za přínos velšskému akademickém světu. V roce 1939 se vdala za Johna Bromwiche, se kterým měla syna Briana.

Na univerzitě Rachel Bromwichová zkoumala středověkou literaturu a velšský jazyk. V roce 1963 publikovala Trioedd Ynys Prydein, významnou edici Velšských triád. Třetí, důkladně přepracované vydání vyšlo v roce 2005. Toto dílo často využívají akademici, ačkoli to je s ohledem na úzkou specializaci textu až překvapující. Je to díky rozsáhlému poznámkovému aparátu, rejstříku a širokému záběru postav velšské mytologie a legend.

Jejím dalším významným příspěvkem akademickému světu je řada knih a článků o Dafydd ap Gwilym, vynikajícím velšském básníkovi. Výsledky svého bádání z velké části shrnula v Aspektech poezie Dafydda ap Gwilyma (Aspects of the Poetry of Dafydd ap Gwilym) (Cardiff, 1985). Společně s D. Simonem Evansem vytvořila edici hlavního středověkého velšského příběhu Culhwch a Olwen, a to jak ve velštině (1988), tak v angličtině (1992).