Rebeka Masárová
švýcarská tenistka dříve reprezentující Španělsko From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Rebeka Masárová[2][3] (německy Rebeka Masarova, * 6. srpna 1999 Basilej) je švýcarská profesionální tenistka slovenského původu, která v letech 2018–2024 reprezentovala matčinu rodnou zemi Španělsko. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V sérii WTA 125 vybojovala jednu deblovou trofej. V rámci okruhu ITF získala šest titulů ve dvouhře a osm ve čtyřhře.[4] V úvodním kole US Open 2021 vyhrála za 3:40 hodiny nejdelší ženský zápas v otevřené éře newyorského grandslamu.
_(52129568263)_edited.jpg)
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v prosinci 2023 na 62. místě a ve čtyřhře v říjnu téhož roku na 125. místě.[1]
V juniorském tenise triumfovala ve dvouhře French Open 2016 po výhře nad Američankou Amandou Anisimovovou. Stala se tak třetí švýcarskou šampionkou této pařížské soutěže. Po skončení, v červnu 2016, vystoupala na své juniorské maximum, 2. příčku kombinovaného žebříčku ITF.[5] Ve finále Australian Open 2017 pak podlehla Ukrajince Martě Kosťukové.[6]
Ve španělském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2021 utkáním ve skupině pražského finále proti Spojeným státům, v němž vyhrála s Bolsovovou čtyřhru nad Dolehideovou a Vandewegheovou. Američanky přesto zvítězily 2:1 na zápasy. Do roku 2025 v soutěži nastoupila k šesti mezistátním utkáním s bilancí 1–1 ve dvouhře a 2–3 ve čtyřhře.[7]
Remove ads
Soukromý život
Narodila se roku 1999 v Basileji do rodiny slovenského lékaře Petra Masára a Španělky Marie Victorie Vieitesové.[8] Má sestry Virginii a Veroniku a bratry Davida s Mojžíšem. K volbě tenisu ji inspirovalo sledování televizních přenosů basilejského spolurodáka Federera z Wimbledonu 2003.[9] Hovoří slovensky, německy, španělsky, katalánsky, francouzsky a anglicky. Za silný úder uvedla podání.[10]
Švýcarsko poprvé reprezentovala do konce sezóny 2017. Před Vánoci 2017 požádala Mezinárodní tenisovou federaci o změnu národní příslušnosti a od sezóny 2018 začala nastupovat za Španělsko, rodný stát matky.[8][9] V roce 2025 se vrátila k reprezentování pod švýcarskou vlajkou.[11][12]
Remove ads
Tenisová kariéra
V rámci hlavních soutěží okruhu ITF debutovala jako čtrnáctiletá v říjnu 2013. Na turnaji ve valencijském Benicarlu, dotovaném 10 tisíci dolary, prošla kvalifikací. V úvodním kole dvouhry podlehla Španělce Lucii Cerveře-Vazquézové. Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala během září 2018, když ovládla turnaj v bádensko-württemberském Badenweileru s rozpočtem 15 tisíc dolarů. Ve finále přehrála druhou nasazenou Švýcarku Ninu Stadlerovou.[13][4]
Na okruhu WTA Tour debutovala v 16 letech – po triumfu na juniorce Roland-Garros – antukovým Ladies Championship Gstaad 2016, kam ji organizátoři jako 797. hráčce žebříčku udělili divokou kartu.[9] Na úvod vyřadila členku první třicítky a bývalou světovou jedničku Jelenu Jankovićovou a následně i Anett Kontaveitovou s Annikou Beckovou. Až v semifinále nestačila na pozdější šampionku a krajanku z počátku druhé světové stovky Viktoriji Golubicovou.[14][13] V sezóně 2018 ji na devět měsíců z tenisu vyřadilo zranění a operace kolena.[9]
V hlavní soutěži grandslamu debutovala v ženském singlu US Open 2021 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na její raketě dohrály Jana Fettová, Lara Arruabarrenová a Jaqueline Cristianová. Do New Yorku přicestovala ve formě, když od května 2021 vyhrála 29 z 32 dvouher, které přispěly k raketovému žebříčkovému posunu o téměř 500 míst od začátku sezóny.[9] V úvodním kole newyorské dvouhry svedla bitvu se stou druhou ženou klasifikace, Rumunkou Anou Bogdanovou. Všechny sady rozhodl až tiebreak. Po 3 hodinách a 40 minutách dohrály nejdelší ženský zápas v otevřené éře Flushing Meadows. V duelu odvrátila dva mečboly a proměnila svůj šestý.[15] Ve druhém kole však nenašla recept na světovou pětku Elinu Svitolinovou. V následné zářijové klasifikaci se poprvé stala členkou světové dvoustovky, když se posunula o padesát tři příček výše, na 179. místo.[13][4]
.jpg)
Premiérové finále na túře WTA odehrála na lednovém ASB Classic 2023 v Aucklandu, kde musela jako 130. hráčka projít kvalifikačním sítem. V kvalifikačním kole přehrála Erraniovou a na úvod dvouhry turnajovou dvojku Sloane Stephensovou z konce první čtyřicítky. Po výhrách nad Blinkovovou, Muchovou a Bonaventurovou ji až ve finále hladce zdolala 18letá světová sedmička Coco Gauffová. Ve 23 letech se po turnaji poprvé posunula do elitní světové stovky, na 94. místo.[16] Přes krajanku Cristinu Bucșovou a třiadvacátou hráčku pořadí Donnu Vekićovou prošla do třetího kola Mutua Madrid Open 2023, kde ji zastavila světová devítka Maria Sakkariová. Noční zápas v Caja Mágica skončil přesně v 1.00 hodinu po půlnoci.[17]
Druhé sezónní čtvrtfinále na túře WTA dosáhla na travnatém Bad Homburg Open 2023 po výhře nad Biancou Andreescuovou. Ačkoli získala úvodní sadu následného duelu s Emmou Navarrovou, v úvodu té druhé Američance skrečovala.[18] Vstup do Wimbledonu 2023 zvládla proti třicáté první nasazené Egypťance Majar Šarífové až ziskem tiebreaku rozhodující sady. Poté ji však zastavila Italka Elisabetta Cocciarettová. Ve stejné fázi dohrála i na US Open 2023. V prvním duelu oplatila madridskou porážku osmé ženě klasifikace Sakkariové,[19] ale následně nestačila na Slovenku Annu Karolínu Schmiedlovou.[20] Mezi poslední osmičkou na kantonském Guangzhou Open 2023 jí vyřadila polská turnajová jednička Magda Linetteová. Do druhého sezónního semifinále se probojovala na Transylvania Open 2023 v Kluži, po vítězství nad pátou nasazenou Rumunkou Anou Bogdanovou. Do souboje o titul ji ale nepustila až 188. hráčka žebříčku Elena-Gabriela Ruseová.[21]
Remove ads
Finále na okruhu WTA Tour
Dvouhra: 1 (0–1)
Finále série WTA 125
Dvouhra: 2 (0–2)
Čtyřhra: 2 (1–1)
Remove ads
Tituly na okruhu ITF
Dvouhra (6 titulů)
Čtyřhra (8 titulů)
Remove ads
Finále na juniorském Grand Slamu
Dvouhra juniorek: 2 (1–1)
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads