Rezavý potok

Rezavý potok vytéká z dědičné štoly pod bývalou betonárkou v Hřebči v katastrálním území Boršov u Moravské Třebové v okrese Svitavy v nadmořské výšce 470 m a dále pokračuje jako Udánecký potok a ústí do Kunčinského potoka v Moravské Třebové.^[1][2]

Rezavý potok
Základní informace
Světadíl	Evropa
Pramen
470 m n. m.
Ústí
49°45′51,39″ s. š., 16°40′5,9″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

V Hřebečovském hřbetu v roce 1862 zahájili těžbu majitelé panství Lichtenštejnové. Nejdříve bylo těženo nekvalitní uhlí – cenomanské uhlí. Později byl těžen lupek a žárovzdorné jíly, které se zpracovávaly v pecích v Mladějově. Těžba uhlí byla ukončena v roce 1965 a lupku v roce 1991.^[3] Z bývalé dědičné štoly, která byla vybudována k odvodnění lupkových dolů, vytéká tzv. Rezavý potok, který meandruje k polní cestě, v krátkém úseku teče podél ní, než se pod ní ztrácí a dál pokračuje lesem ve směru k Udánkám.^[4] Vlivem důlní činnosti byl stržen pramen Třebovky, která pramenila na opačné straně Hřebečského hřbetu. Horní tok Třebovky je tak po většinu roku suchý.^[1] Rezavý potok je na naučné stezce Hřebečské důlní cesty označen jako sedmé stanoviště s informační tabulí.^[5]

Voda potoka

Voda potoka je rezavě zbarvená, zapáchá po zkažených vejcích a je jedovatá.^[6] Působením vody na horniny a uhlí s obsahem sulfidů vznikají kyselé vody. Vlivem chemických a biochemických reakcí jsou sulfidické sloučeniny oxidovány za vzniku vysoce mineralizovaných vod s nízkým pH a vysokým obsahem síranů a oxidů železa.^[7] V oblasti lupkových dolů je značný výskyt pyritu, který oxidaci zvyšuje kyselost vod. Zároveň se uvolňují oxidy železa za vzniku okrových blátivých vod.^[8][6]

Na potoce je řada umělých kaskád, které napomáhají provzdušnění důlní vody, rychlejší oxidaci železa a tím i jejímu čištění.^[4][3]