Všiváci (skupina hmyzu)
From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Všiváci (Rhynchophthirina) jsou podřád parazitických pisivek (Psocoptera)[1] zahrnující jedinou čeleď všivákovití (Haematomyzidae) a jediný rod všivák (Haematomyzus).[2]
Remove ads
Taxonomie
Jako první popsal všiváka sloního (Haematomyzus elephantis) Piaget v roce 1869. Našel jej na slonu africkém v zoologické zahradě v Rotterdamu a na základě podobnosti zahrnul čeleď Haematomyzidae, kterou pro něj stanovil, mezi vši (Anoplura). Někteří autoři jí však přisuzovali jiné taxonomické postavení, například ji zařazovali do blízkého příbuzenstva štěnic jako čeleď v rámci řádu Hemiptera.
Do řádu všenky (Mallophaga) čeleď zařadil G. F. Ferris v roce 1930.[3][4] Později byly všenky spolu s vešmi (Anoplura) sloučeny do jediného řádu Phthiraptera. V roce 1985 byla poprvé prokázána polyfylie všenek a jejich jednotlivé čeledi (luptouši, péřovky a všiváci) tak dostaly status samostatných podřádů v rámci řádu Phthiraptera.
Dle moderních fylogenetických analýz je řád Phthiraptera rovněž polyfyletický. Vši, luptouši, péřovky a všiváci se navíc jeví jako vnitřní skupiny pisivek (Psocoptera) a jejich výrazně odlišná tělesná stavba je vysvětlována adaptacemi na parazitický způsob života.
Remove ads
Morfologie
Ústní ústrojí všiváků je tvořeno drobnými kusadly umístěnými na konci protaženého rostra.[1] Přestože jsou tedy všechny druhy všiváků hematofágní stejně jako vši (Anoplura), morfologií ústního ústrojí se podobají spíše zbylým skupinám parazitických pisivek – péřovkám (Ischnocera) a luptoušům (Amblycera).
Druhy
- všivák sloní (Haematomyzus elephantis) – cizopasí na slonu africkém a slonu indickém[1]
- Haematomyzus hopkinsi – cizopasí na praseti savanovém a praseti bradavičnatém
- Haematomyzus porci – cizopasí na štětkounu africkém[5]
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads