Dick Cheney

Richard Bruce Cheney (30. ledna 1941 Lincoln, Nebraska – 3. listopadu 2025^[1][2] Jackson Hole, Wyoming), známý jako Dick Cheney, byl americký politik a obchodník. V letech 2001–2009 zastával post 46. viceprezidenta USA ve vládě George Bushe a z titulu své funkce úřad předsedy Senátu USA, kde hlasoval jen v případě rovnosti hlasů. Dle ústavy USA a jejího 25. dodatku dočasně či nastálo nahrazoval prezidenta USA.

Richard Bruce Cheney
46. viceprezident Spojených států amerických
Ve funkci: 20. ledna 2001 – 20. ledna 2009
Prezident	George W. Bush
Předchůdce	Al Gore
Nástupce	Joe Biden
17. ministr obrany Spojených států
Ve funkci: 21. března 1989 – 20. ledna 1993
Prezident	George H. W. Bush
Předchůdce	Frank Carlucci
Nástupce	Les Aspin
Člen Sněmovny reprezentantů za Wyoming
Ve funkci: 3. ledna 1979 – 20. ledna 1989
Předchůdce	Teno Roncalio
Nástupce	Craig Thomas
7. ředitel kanceláře Bílého domu
Ve funkci: 21. listopadu 1975 – 20. ledna 1977
Prezident	Gerald Ford
Předchůdce	Donald Rumsfeld
Nástupce	Hamilton Jordan
Náměstek ředitele kanceláře Bílého domu
Ve funkci: 18. prosince 1974 – 21. listopadu 1975
Prezident	Gerald Ford
Předchůdce	funkce zřízena
Nástupce	Landon Butler
Stranická příslušnost
Členství	Republikánská
Rodné jméno	Richard Bruce Cheney
Narození	30. ledna 1941 Lincoln, Nebraska, USA
Úmrtí	3. listopadu 2025 (ve věku 84 let) Severní Virginie
Příčina úmrtí	zápal plic, srdeční choroby a cévní nemoc
Choť	Lynne Cheney
Rodiče	Richard Herbert Cheney a Marjorie Lorraine Dickeyová
Děti	Liz Cheneyová Mary Cheneyová
Sídlo	Jackson Hole
Alma mater	University of Wyoming
Profese	politik, autor autobiografie a byznysmen
Ocenění	Prezidentská medaile svobody (1991) Cena Francise Boyera (1993) velkostuha Řádu vycházejícího slunce (2018)
Podpis
Commons	Dick Cheney
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byl ženatý, měl dvě dcery a pět vnoučat.

Prozatímní prezident USA

Ve dnech 29. června 2002 (7.09–9.29 hod) a 21. července 2007 (7.16–9.21 hod) vykonával funkci prozatímního prezidenta USA, v době kdy George W. Bush podstoupil kolonoskopii.^[3] Důvodem předání pravomocí bylo, že toto vyšetření se provádí v narkóze.

Kariéra

Dick Cheney byl kongresmanem zastupujícím stát Wyoming po šest funkčních období. Měl pověst nejkonzervativnějšího člena Kongresu (ze všech 435 jeho členů).^[zdroj?] Jako neokonzervativec vystupoval proti některým požadavkům homosexuálů, ale poté, co se jeho dcera přiznala ke své homosexuální orientaci,^[4] už se v této oblasti tolik nevyjadřoval. Pracoval ve všech předchozích republikánských vládách, včetně kabinetu Richarda Nixona,^{[chybí zdroj]} kde byl zástupcem poradce Bílého domu a spadal pod Donalda Rumsfelda. Za vlády prezidenta Geralda Forda jej poté nahradil ve funkci ředitele kanceláře Bílého domu. Za vlády Bushe staršího byl ministrem obrany a vedl invazi do Panamy a první Válku v zálivu (známou též jako operace Pouštní bouře).

Za vlády demokratického prezidenta Billa Clintona působil jako ředitel ropné nadnárodní společnosti Halliburton Industries, obchodující, mimo jiné, s represivními vládami v Barmě a Iráku, na jehož obnovu tato společnost získala obrovské vládní zakázky jak v první, tak druhé válce v zálivu. Společnost vedl do roku 2000. Od roku 1997 byl členem projektu PNAC^[5] a autorem jeho návrhové studie Rebuilding America's Defences.^[6] Působil^[kdy?] mj. ve strategické radě společnosti Genie Oil & Gas, která aktuálně prozkoumává ropné rezervy Golanských výšin.^[7]

V prezidentských volbách roku 2000 byl kandidátem na viceprezidenta George W. Bushe. Společně zvítězili, stejně jako ve volbách 2004. Ve funkci viceprezidenta hrál vedoucí roli v zákulisí reakce Bushovy administrativy na útoky z 11. září a v koordinaci globální války proti terorismu. Byl jedním z prvních zastánců invaze do Iráku a tvrdil, že režim Saddáma Husajna vlastní program zbraní hromadného ničení a má operační vztahy s al-Káidou; ani jedno z těchto obvinění však nebylo nikdy potvrzeno. Také tlačil na zpravodajskou komunitu, aby poskytovala zpravodajské informace v souladu s odůvodněním administrativy pro invazi do Iráku.^[8] Cheney byl často kritizován za politiku Bushovy administrativy týkající se kampaně proti terorismu, za podporu odposlechů Národní bezpečnostní agentury (NSA) a za podporu amerického programu mučení zajatců, tzv. „zesílených výslechů“.^[9] Cheney ukončil své viceprezidentské působení jako velmi nepopulární postava v americké politice s mírou podpory 13 %.^[10] Poté, co opustil funkci viceprezidenta, se stal kritickým vůči modernímu republikánskému vedení, včetně Donalda Trumpa, a zašel dokonce tak daleko, že ve volbách 2024 podpořil Trumpovu vyzývatelku, demokratku Kamalu Harrisovou.^[11]

Politika

Dick Cheney byl občas kritizován za návrhy a zákony, pro které hlasoval nebo ty, které naopak nepodpořil:

• hlasoval proti Dodatku o rovnoprávnosti
• hlasoval proti sociálnímu programu rozvoje dítěte
• byl proti rezoluci Kongresu, která vyzývala Jihoafrickou republiku k propuštění Nelsona Mandely z vězení
• hlasoval proti federálnímu financování potratů (i v případě znásilnění nebo incestu)
• hlasoval pro těžbu ropy a zemního plynu na územích chráněných oblastí Aljašky

Vyznamenání

Za vedení Války v Zálivu byl v roce 1991 vyznamenán Prezidentskou medailí svobody.

V kultuře

Jeho působení ve funkci viceprezidenta se věnoval film Vice z roku 2018 uváděný v Česku pro názvem Muž v pozadí. Film získal nominace na Zlatý glóbus, Critics' Choice Movie Awards a SAG Awards.

Výroky

Jeden z Cheneyho výroků z roku 1994:^[12][13]

„

Až vstoupíte do Iráku, ovládnete ho a svrhnete vládu Saddáma Husajna, čím ji nahradíte? Je to velmi nestabilní část světa a jestliže svrhnete ústřední vládu Iráku, může se snadno stát, že se Irák rozpadne. Sýrie by ráda jeho západní část, Íránci by si rádi nárokovali jeho východní část, bojovali o ni osm let. Na severu máte Kurdy a pokud se Kurdové osamostatní a spojí se s Kurdy v Turecku, pak bude ohrožena teritoriální integrita Turecka. Pokud zajdete tak daleko, že se pokusíte ovládnout Irák, skončí to jako noční můra.

“