Roželov

část obce Hvožďany v okrese Příbram From Wikipedia, the free encyclopedia

Roželovmap
Remove ads

Roželov je vesnice, část obce Hvožďany v okrese Příbram ve Středočeském kraji.

Stručná fakta Lokalita, Charakter ...
Remove ads

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1403.[3] Od dávna náležel k třemšínskému panství a farní osadě Hvožďany. Později se Roželov dostal k rožmitálskému panství a zůstal při něm až do zrušení poddanství.

Roku 1790 bylo ve vsi 17 domů, poté roku 1837 – 32, r. 1862 – 45,r. 1870 – 47, r. 1880 – 48, r. 1890 – 52, r. 1921 – 54. Obyvatel bylo ve vsi roku 1837 – 219, r. 1870 – 342, r. 1890 – 333, r. 1921 – 302.[4]

V obci Roželov byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[5] hostinec, kovář, 2 krejčí, mlýn, obuvník, obchod se smíšeným zbožím, 2 trafiky.

Remove ads

Obyvatelstvo

Další informace Rok, Počet obyvatel ...

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1850–1879 Roželov byl samostatnou obcí v okrese Blatná. V letech 1880–1886 byl osadou obce Vacíkov v okrese Blatná. V letech 1886–1975 byl znovu obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Blatná, ale od roku 1960 v okrese Příbram. Od 1. ledna 1976 je částí obce Hvožďany v okrese Příbram. V letech 1850–1879 k obci patřily Nouzov a Vacíkov a v letech 1850–1879 a v letech 1886–1975 také Planiny.[8]

Pamětihodnosti

  • Zámeček Roželov – Bývalá myslivna z roku 1852, která byla na začátku 20. století přestavěna na letní sídlo pražského arcibiskupa.[9] K letokrádku byla přistavěna domácí kaple a založena zahrada se vzácnými druhy rostlin. Za komunistického režimu neslavně proslul jako místo, kde komunistické úřady držely v nezákonné internaci vůdčí osobnosti českých katolíků, internováni zde byli např. František Hála (24. srpna 1952 zde zemřel),[10] Jan Šrámek[10] či arcibiskup Beran a brněnský biskup Karel Skoupý. Od sedmdesátých let se zde konaly pionýrské tábory. Pro potřeby tábora vzniklo v blízkosti zámečku zázemí včetně koupaliště vystavěného v Akcích Z. Po roce 1989 areál se zámečkem patřily do majetku Lesů ČR. Areál byl užíván pro tábory až do roku 2015. Poté byl zámeček spolu s pozemky restitučně navrácen do majetku pražského arcibiskupství. Od roku 2016 je stavba bez využití.
  • Hájovna Na Dědku – U cesty do Roželova směrem od Voltuše se nacházela hájovna Na Dědku. Za druhé světové války zde s rodinou žil hajný František Königsmark, který byl zapojen do ilegálního odboje. Hájovna sloužila jako partyzánská základna. Dne 26. října 1944 byla obklíčena gestapem a hajný se svým synem raději spáchali sebevraždu, než aby byli zatčeni. Manželka Marie byla odvedena do koncentračního tábora. U hájovny se nachází pomník obětem druhé světové války. Od roku 1992 hájovna patřila Skautům a jezdily do ní místní i přespolní spolky pracující s dětmi a mládeží. Dne 4. července 2019 kompletně vyhořela, když zde pobýval hasičský tábor. Po požáru byl zbytek stavby srovnán se zemí.[11] Na jejím místě vznikla nová stavba skautské základny, na jejíž financování vznikla Dědkoská sbírka.[12]
Remove ads

Galerie

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads