Robert Proust

Robert Émile Sigismond Léon Proust (24. května 1873 v Paříži – 29. května 1935 tamtéž) byl francouzský chirurg a mladší bratr spisovatele Marcela Prousta.

Robert Proust
Rodné jméno	Robert Emile Sigismond Léon Proust
Narození	24. května 1873 Paříž
Úmrtí	29. května 1935 (ve věku 62 let) Paříž
Místo pohřbení	Hřbitov Père-Lachaise (48°51′47″ s. š., 2°23′42″ v. d.) Marcel Proust's tomb
Alma mater	Lékařská fakulta v Paříži (do 1900) Condorcetovo lyceum
Povolání	chirurg, gynekolog a urolog
Zaměstnavatelé	Hôpital Broca Hôpital Tenon
Ocenění	důstojník Řádu čestné legie
Děti	Suzy Mante-Proust
Rodiče	Adrien Proust a Jeanne-Clémence Proust
Příbuzní	Marcel Proust (bratr) Marie-Claude Mante (vnučka)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Robert Proust se narodil 24. května 1873 v 16. pařížském obvodu. Byl synem Jeanne Clémence Weilové (1849–1905) a Adriena Prousta (1834–1903), profesora na lékařské fakultě v Paříži a hygienika, poradce vlády pro boj proti epidemiím. Jeho starší bratr byl Marcel Proust (1871–1922), který dosáhl mezinárodního uznání jako spisovatel.

Robert Proust vystudoval Lycée Condorcet a poté se zapsal na lékařskou fakultu v Paříži. V roce 1893 se ve dvaceti letech stal nemocničním stážistou.

Chirurgii studoval pod vedením profesora Félixe Guyona. V roce 1901 přistoupil s Joaquínem Albarránem k první ablaci prostaty perineální cestou ve Francii. O tři roky později získal atestaci a dalších deset let byl asistentem profesora Samuela Pozziho v nemocnici Broca.

Během první světové války byl pověřen vyšetřováním tzv. aféry 15. sboru, kdy bylo několik vojáků obviněno ze sebepoškozování. Zatímco dva vojáci Auguste Odde a Josephe Tomasini byli popraveni, Proust ošetřil další odsouzené a v jejich ranách objevil stopy německé výzbroje, čímž přispěl ke zpochybnění nestrannosti vojenského soudu a k rehabilitaci všech odsouzených.

V roce 1919 řídil chirurgické oddělení v nemocnici Tenon a využíval radiochirurgii s Lucienem Malletem pro léčbu některých rakovinných nádorů.

Po smrti bratra Marcela v roce 1922 převzal Robert Proust vydávání svazků Hledání ztraceného času, které ještě nevyšly, a jejichž text sestavil ze strojopisů a sešitů, které zanechal jeho bratr (s pomocí Jacquese Rivièra a Jeana Paulhana). V roce 1923 vydal díl Uvězněná, v roce 1925 Zmizelá Albertina a v roce 1927 Čas znovu nalezený. V letech 1930-1935 vydal prvních pět svazků Obecné korespondence Marcela Prousta.

Robert Proust zemřel 29. května 1935 ve svém domě v 8. pařížském obvodu. Jeho pohřeb se konal v kostele Saint-Philippe-du-Roule. Byl pohřben na hřbitově Père-Lachaise, ve stejném rodinném hrobě jako jeho bratr Marcel.

Rodina

Robert Proust se oženil s Marthou Dubois-Amiot (1878-1953). Měli dceru Adrienne (1903-1986), která se provdala za Gérarda Manteho (1891-1947), syna Louise Manteho a Juliette Rostand (sestry Edmonda Rostanda). Pár měl tři děti: Patrice (otec Patricie Mante-Proust, narozené v roce 1975, spoluautorky s Mireille Naturel o Marcelu Proustovi, L'Arche et la Colombe, Michel Lafon, 2012), Dominique, provdaná za Françoise de Puységur, a Marie-Claude, která se provdala za Clauda Mauriaca.

Ocenění

• Důstojník Řádu čestné legie

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Robert Proust na francouzské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Robert Proust na Wikimedia Commons