Romuald Rudolf Perlík

Romuald Rudolf Perlík (11. března 1882 Mýto^[1] – 26. května 1947 Praha) byl premonstrát, archivář na Strahově a pedagog zabývající historií církevní hudby.

Veledůstojný pán Romuald Rudolf Perlík
archivář a knihovník ve strahovském klášteře
mons. Romuald Rudolf Perlík
Církev	římskokatolická
Zasvěcený život
Institut	premonstráti
Noviciát	11. října 1900
Sliby
doživotní	květen 1905
Svěcení
Kněžské svěcení	červen 1905
Osobní údaje
Datum narození	11. března 1882
Místo narození	Mýto Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko,
Datum úmrtí	26. května 1947 (ve věku 65 let)
Místo úmrtí	Praha Československo Československo,
Vyznání	římskokatolické
Povolání	Církevní heraldika Římskokatolický duchovní
Alma mater	Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V roce 1900 vstoupil k premonstrátům, na kněze vysvěcen roku 1905. V roce 1923 absolvoval Státní archivní školu a působil jako archivář a knihovník na premonstrátské kanonii na Strahově. Vědecky se zabýval starší církevní hudbou (roku 1929 jmenován docentem dějin církevní hudby teologické fakulty v Praze).

Život

Narodil se 11. března 1882 v Mýtě (čp. 229) u Rokycan jako Rudolf Vendelín Perlík. Studoval na gymnasiu v Klatovech v letech 1893–1898 a poté na Vinohradech (do roku 1900). Do řádu premonstrátu s řeholním jménem Romuald vstoupil 11. října 1900 a v něm složil slavné sliby v květnu 1905 o měsíc později svěcen na kněze.

Následně působil v církevní správě, do roku 1911 studoval na filosofické fakultě. Za první světové války působil jako vojenský kaplan. Po válce se stal kantorem a archivářem na Strahově, dále si doplňoval vzdělání, účastnil se druhého běhu kursu Státní archivní školy a poté složil rigorózní zkoušku (hlavní byla hudební věda) a získal titul PhDr. s prací K dějinám hudby a zpěvu na Strahově až do první poloviny XVIII. století.

Dne 10. července 1929 se habilitoval na Teologické fakultě Univerzity Karlovy v oboru dějiny církevní hudby. Zemřel 26. května 1947 po delší nemoci, přičemž v té době probíhal proces o jeho jmenováním profesorem (byl jím jmenován in memoriam).

Bibliografie (výběr)

• Frater Šimon Josef Truska: poslední bratr-laik z řádu premonstrátů na Strahově. In Cyril 1923 dig. ročník na psalterium.cz, též samostatně 1924
• K dějinám hudby a zpěvu na Strahově až do první pol. XVIII. století. In Cyril 1924 , též samostatně 1925
• Jan Lohel Öhlschlägel (1724–1788): jeho život a dílo, 1927
• Strahov und die Musik. Analecta Praemonstratensia 1944/5, s. 165–167