Ropucha stromová
From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Ropucha stromová (Rentapia hosii, syn. Pedostibes hosii) je žába z čeledi ropuchovití (Bufonidae). Druh popsal belgicko-britský přírodovědec George Albert Boulenger roku 1892.[1]
Remove ads
Výskyt
Podle tradičního pohledu se ropucha stromová vyskytuje od jižního Thajska přes Malajský poloostrov až po Velké Sundy (Borneo a Sumatra).[2] Jde však spíše o druhový komplex, který je tvořen vícero blízce příbuznými alopatrickými druhy.
Studie z roku 2020 například osamostatnila pevninské populace na samostatný druh Rentapia flavomaculata (ropucha skvrnkovaná), přičemž jméno R. hosii by pak připadlo pouze bornejským a provizorně i sumatránským populacím.[3]
Remove ads
Popis
Ropucha stromová je středně velkou ropuchovitou žábou s nápadným pohlavním dimorfismem, samci dosahují velikosti 53–78 mm, samice jsou mohutnější, 89–105 mm dlouhé.[4] Obě pohlaví se liší také ve zbarvení. Zatímco samci mají svrchní partie hnědé nebo červenohnědé a světle šedou spodní stranu těla, samice mají tmavě šedý hřbet s variabilním žlutým vzorem, dolní partie jsou pak hnědošedé (platí pro bornejskou část druhového komplexu).[5] Kůže je středně bradavičnatá, objevuje se malá příušní žláza (parotida). Konečky prstů jsou rozšířeny, což je adaptací pro život ve stromoví.[4]
Ropucha skvrnkovaná má tělo samic v dospělosti zdobené výraznými žlutými skvrnami a v období páření se zvýrazňuje jejich hnědo-zelené až zeleno-modré zbarvení. Od léta 2024 je tento druh obyvatelem pavilonu Terárium v Zoo Praha.[6]
Remove ads
Biologie a ekologie
Ropucha stromová je vázána na přítomnost lesů či jiného vhodného vegetačního krytu podél velkých nížinných řek, žije v nadmořských výškách maximálně 700 metrů. Jde o druh citlivý na disturbance přirozeného prostředí a netoleruje pozměněná stanoviště.[2] Dospělci ropuch skvrnkovaných byli zaznamenáni na stromech až 25 metrů nad zemí.[7]
Období rozmnožování nastává mezi koncem února a začátkem března. V tuto dobu samice sestupují ze stromů, aby nakladly vajíčka do blízkých vodních zdrojů, k nimž jsou vábeny samčím voláním. Amplexus, typické rozmnožovací chování žab, je axilárního typu – samec se tedy během páření zafixuje za podpaží samice. Celková velikost snůšky činí asi 4 000 vajíček.[5]
Ohrožení
Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) ve svém vyhodnocení stavu ohrožení z roku 2021 považuje ropuchu stromovou (resp. celý výše zmíněný druhový komplex) za málo dotčený taxon, a to na základě rozsáhlého areálu rozšíření a předpokládané velké populace. Žába je hojná na Borneu a Sumatře, lokálně hojná v poloostrovní Malajsii a spíše vzácná v Thajsku. Navzdory tomu, že ropucha stromová není pokládána za ohroženou, její populace jsou i přesto vystaveny tlaku ze strany člověka. Největší hrozbu představuje úbytek lesů v důsledku těžby dřeva a rozšiřování plantáží palem olejných.[2]
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads