Rozpočtové právo

Rozpočtové právo je soubor právních norem, které upravují soustavu veřejných rozpočtů, obsah veřejných rozpočtů, fondovní hospodaření, rozpočtový proces a vztahy vznikající při tvorbě, rozdělování a používání peněžní masy v těchto veřejných rozpočtech. Rozpočtové právo spadá do oblasti finančního práva, konkrétně jeho fiskální části a dále se člení do tří hlavních částí – obecná, zvláštní, procesní. V rozpočtovém právu se hovoří o tom, že prostřednictvím rozpočtů dochází k přerozdělování zdrojů od subjektů tvořících zdroje k těm, kteří zdroje netvoří, ale kteří jsou nedílnou součástí společnosti.^[1]

Rozdělení

Systém rozpočtového práva se rozděluje na tři části:

Část obecná

• a) pojetí, pojem a systém rozpočtového práva
• b) postavení rozpočtového práva v systému práva
• c) prameny rozpočtového práva
• d) rozpočtové zásady
• e) subjekty, předmět a obsah rozpočtového práva
• f) subjekty, předmět a obsah rozpočtověprávních vztahů
• g) rozpočtověprávní instituty

Část zvláštní

• a) rozpočtová soustava
• b) obsah veřejných rozpočtů
• c) fondovní hospodařen
• d) rozpočtový proces

Část procesní

• a) Proces vytváření rozpočtů
• b) Lhůty
• c) Sankce

Předmět rozpočtového práva

Předmětem je úprava soustavy veřejných rozpočtů, obsah veřejných rozpočtů, fondovní hospodaření a vztahy vznikající při tvorbě, rozdělování a používání peněžní masy ve veřejných rozpočtech.

Subjekty rozpočtového práva

Souhrnně subjektem rozpočtového práva jsou ti, kteří jsou napojeni různou měrou na státní rozpočet či jiný veřejný peněžní fond, popřípadě hospodaří s majetkem státu nebo územního samosprávného celku.^[2][3]

• Stát
• Orgány státní správy
• Orgány místní samosprávy
• Zájmové veřejnoprávní korporace
• Soukromoprávní korporace
• Fyzické osoby a právnické osoby

Funkce rozpočtového práva

Rozpočtové právo plní čtyři hlavní funkce:

• fiskální – soustředit dostatek prostředků na zabezpečení plnění úkolů státu
• alokační – rozdělování a umísťování peněžních prostředků do příslušných hospodářských sfér (na rozdíl od úvěru jde o nenávratnou formu)
• redistribuční – ovlivňování důchodové situace výrobní sféry i obyvatelstva, znovurozdělování národního důchodu podle potřeb celé společnosti
• kontrolní, stimulační – tato funkce je povahy ekonomické, ale i politické (podle množství prostředků lze usuzovat na politiku celého státu)

Rozpočtové zásady

Zásady rozpočtového práva představují jednak obecné principy tvorby rozpočtového práva a jednak principy nutné pro odpovídající použití jeho právních norem. Obě roviny zásad jsou samozřejmě provázány, vzájemně se doplňují, překrývají.^[4] Při hospodaření s veřejnými rozpočty musí subjekty dodržovat stanovená pravidla, jimiž jsou rozpočtové zásady. Rozpočtové zásady jsou systémem poznatků a zevšeobecněných zkušeností, které se nahromadily v průběhu historického vývoje státního rozpočtu a rozpočtového procesu, jejž vyjadřují a odrážejí určité zákonitosti.^[1] Hlavní rozpočtové zásady jsou:

• Zásada každoročního sestavování a schvalování veřejných rozpočtů.
• Zásada včasnosti veřejných rozpočtů.
• Zásada časového ohraničení veřejných rozpočtů.
• Zásada reálnosti a pravdivosti veřejných rozpočtů.
• Zásada úplnosti veřejných rozpočtů.
• Zásada jednotnosti veřejných rozpočtů.
• Zásada přehlednosti veřejných rozpočtů.
• Zásada neúčelovosti příjmů a účelovosti výdajů veřejných rozpočtů.
• Zásada dlouhodobé vyrovnanosti veřejných rozpočtů.
• Zásada veřejnosti (finanční publicity) veřejných rozpočtů.
• Zásada sestavování veřejných rozpočtů jako brutto (hrubých) rozpočtů.
• Zásada efektivnosti a hospodárnosti veřejných rozpočtů.
• Zásada přednosti výdajů před příjmy.
• Zásada omezení přesunů ve veřejných rozpočtech a úhrady potřeb v těchto rozpočtech nezajištěných.
• Zásada zjišťování rozpočtových důsledků právních předpisů a jiných opatření.

Rozpočtová soustava

Rozpočtová soustava je soustavou rozpočtových orgánů a institucí, které se starají o tvorbu, rozdělování a užití veřejných prostředků, kontrolují plnění veřejných rozpočtů, čili jedná se o souhrn veřejných rozpočtů na daném území. Rozpočtová soustava se tvoří na celostátní úrovni a místní úrovni, které se dále rozdělují. Rozpočtovou soustavu tvoří tedy státní rozpočet společně s rozpočty krajů, obcí a státních fondů a dále se sem řadí i orgány, které proces kontrolují, i ty, které se celého procesu účastní.