Rozstání (okres Prostějov)

Obec Rozstání se nachází v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Žije zde 624^[1] obyvatel.

Rozstání
Kostel svatého Michala
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Prostějov
Obec s rozšířenou působností	Prostějov (správní obvod)
Okres	Prostějov
Kraj	Olomoucký
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°23′52″ s. š., 16°50′25″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	624 (2025)[1]
Rozloha	16,52 km²[2]
Katastrální území	Rozstání pod Kojálem
Nadmořská výška	545 m n. m.
PSČ	798 61, 798 62
Počet domů	302 (2021)[3]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Rozstání 77 798 62 Rozstání [e-mail]
Starosta	Ing. Petr Kraus
Oficiální web: www.rozstani.eu
Rozstání
Další údaje
Kód obce	589977
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Místní jméno je staré obecné rozstání - "rozestoupení se" odvozené od slovesa rozstati sě - "rozestoupit se". Vesnice byla pojmenována podle polohy u rozestupujících se lesů nebo dolin.^[4]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1358, kdy ves držel Ješek z Rájce a jeho dva bratři. V roce 1368 prodali ves Přibíkovi z Křetína a roku 1390 ji získal Petr z Kravař a Plumlova a připojil ji tak k plumlovskému panství. Součástí plumlovského panství byla až do roku 1592, kdy byla pány z Pernštejna nejprve zastavena a poté v roce 1596 i prodána Bernardu Drnovskému z Drnovic a stala se součástí rájeckého panství. V roce 1618 koupil Rozstání majitel plumlovského panství Maxmilián z Lichtenštejna a připojil ji tak zpět k této državě.

Za druhé světové války byla obec německými okupanty násilně vystěhována. Byla zařazena do 3. etapy stěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny a zřízen zde vojenský prostor. V opuštěné obci bylo od března 1945 do poloviny dubna ubytováno kolem 1250 lidí polské Svatokřižské brigády na svém útěku před Rudou armádou, kteří poté odešli na západ Protektorátu, kde osvobodili koncentrační tábor v Holýšově. Během existence vojenského cvičiště Wehrmachtu bylo mnoho domů zničeno, po válce byla obec znovu osídlena.

Obyvatelstvo

Struktura

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.^[5]

Místní části		1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Počet obyvatel	část Rozstání	1144	1212	1268	1327	1350	1334	1283	1089	1175	1047	880	752	685	643
Počet domů	část Rozstání	157	184	193	205	227	235	274	277	291	274	244	281	294	289

Pamětihodnosti

• Barokní farní kostel sv. Michala; vystavěn v letech 1768-1779 na místě gotické stavby zbořené roku 1768.
• Větrný mlýn zvaný „větřák" z roku 1874, od roku 1904 do ukončení provozu (1922) lopatkové kolo nahrazeno plynovým motorem. Dnes již bez větrného kola, zachovala se stavba s věží.

Přírodní poměry

Obcí protéká potok Bílá voda.

Rodáci

• Hugo Klement Mrázek (1889–1916), český hudební skladatel
• Josef Zukal (1841–1929), český historik
• Vojtěch Hrubý (1924–2010), český katolický kněz, ředitel poutního domu Velehrad v Římě
• Tomáš Hořava (1988-), je bývalý český profesionální fotbalista

Části obce

• Rozstání
• Baldovec

Fotogalerie

• 
  Větrný mlýn
• 
  Kostel svatého Michaela
• 
  Památník obětem světových válek
• 
  Památník obětem světových válek
• 
  Socha u vstupu ke kostelu
• 
  Kříž u vstupu ke kostelu
• 
  Kříž vedle vchodu do kostela