Rudolf Brazda

Rudolf Brazda či Brázda (26. června 1913 Brossen, Německo – 3. srpna 2011 Bantzenheim, Francie) byl německý pokrývač českého původu, gay, který přežil věznění v nacistickém koncentračním táboře.

Rudolf Brazda
Rudolf Brazda v roce 2009
Narození	26. června 1913 Brossen, Durynsko Německá říše Německá říše
Úmrtí	3. srpna 2011 (ve věku 98 let) Bantzenheim Francie Francie
Místo pohřbení	Mylhúzy
Povolání	dělník
Ocenění	Řád čestné legie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se 26. června 1913 v německém Brossenu, dnešní části města Meuselwitz v Durynsku, které bylo tehdy součástí Německého císařství. Byl nejmladším z osmi dětí českých rodičů – Emila a Anny Erneker Brázdových. Po první světové válce získal československé občanství. Otec pracoval v hnědouhelném dole a zemřel při důlním neštěstí v roce 1922, kdy bylo Rudolfovi 9 let.

Po škole se vyučil pokrývačem. Ve 20 letech potkal v Lipsku svého prvního partnera Wernera, k němuž se přestěhoval a uzavřel s ním tajný sňatek v rodinném kruhu. V době nástupu nacismu k moci žil Brazda otevřeným životem v Lipsku. I když byl homosexuální styk stále ilegální, fakticky byla Výmarská republika v mnoha směrech tolerantní. Nacisté však zákonný postih homosexuality zpřísnili a od roku 1934 prováděli razie v gay barech velkých měst.

V roce 1936 Werner nastoupil vojenskou službu a Rudolf Brazda začal pracovat jako portýr v lipském hotelu, kde byl o rok později zatčen. Byl obviněn na základě § 175, měsíc strávil ve vazbě a když se doznal na základě milostných dopisů a básní psaných svému příteli, byl na šest měsíců uvězněn a poté vyhoštěn do Československa. Werner zřejmě v roce 1940 padl na frontě.

Do roku 1941 žil Brazda s novým přítelem Antonem v sudetských Karlových Varech, kde byl však v dubnu 1941 zatčen a odsouzen chebským soudem pro homosexuální jednání. O rok později, v červnu 1942 byl namísto propuštění vzat do vazby a 8. srpna deportován do koncentračního tábora Buchenwald. Zde dostal přiděleno číslo 7952. Jako pokrývač byl přidělen do skupiny, která se starala o údržbu tábora. Těsně před osvobozením tábora Američany 11. dubna 1945 byl určen k „pochodu smrti“ do tábora Flossenbürg, ale jeden ze strážců jej schoval do zvířecí ohrady, kde strávil 14 dní do osvobození tábora.

Po válce se usadil v Mylhúzách v Alsasku na východě Francie, kde bydlel až do konce života. V 50. letech zde poznal etnického Němce vyhoštěného z Jugoslávie Edouarda Mayera, s nímž pak žil až do jeho smrti v roce 2003.

Po odhalení Památníku homosexuálním obětem nacistického režimu v berlínském parku Tiergarten 27. května 2008 se Rudolf Brazda přihlásil německým úřadům a vešel ve známost jako pravděpodobně poslední přeživší gay vězeň koncentračních táborů. (Oprava: Poslední přeživší gay vězeň byl Gad Beck.^[1] Zemřel 24. června 2012 ve věku 88 let.)^[zdroj⁠?!]

Jako první deportovaný gay se stal rytířem Čestné legie. Dne 28. dubna 2011 mu vyznamenání předala Marie-José Chombart de Lauwe, předsedkyně Fondation pour la Mémoire de la Déportation – Nadace pro trvalou připomínku internovaných a deportovaných.

Zemřel bezdětný 3. srpna 2011 v pečovatelském zařízení v Bantzenheimu.

Biografická literatura

• SCHWAB, Jean-Luc; BRAZDA, Rudolf. Cesta růžového trojúhelníku. Překlad Zuzana Dlabalová. 1. vyd. Praha: Paseka, 2012. 172 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-20. ISBN 978-80-7432-199-3.
• SCHWAB, Jean-Luc; BRAZDA, Rudolf. Itinéraire d'un Triangle rose. 1. vyd. [s.l.]: Éditions Florent Massot, 2010. ISBN 9782916546483. (francouzsky)
• SCHWAB, Jean-Luc; BRAZDA, Rudolf. Triângulo rosa - Um homossexual no campo de concentração nazista. 1. vyd. [s.l.]: Mescla Editorial, 2011. ISBN 9788588641136. (španělsky)
• ZINN, Alexander. „Das Glück kam immer zu mir“: Rudolf Brazda—Das Überleben eines Homosexuellen im Dritten Reich. 1. vyd. [s.l.]: Campus Verlag, 2011. ISBN 978-3593394350. (německy)