Rudolf Petrák

Rudolf Petrák (3. září 1917 Sučany, Rakousko-Uhersko – 3./4. března^[rozpor] 1972 Greenwich, Connecticut, USA) byl operní pěvec, lyrický tenor.

Rudolf Petrák
Narození	3. září 1917 Sučany
Úmrtí	4. března 1972 (ve věku 54 let) nebo 3. března 1972 (ve věku 54 let) Greenwich
Povolání	operní pěvec
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se v Sučanech do rodiny truhláře. Hudební nadání zdědil po rodičích, již jako 13letý hrál na houslích. Otec byl členem místního zpěvokolu v Sučanech. Měl vlastní kapelu a ovládal hru na několika hudebních nástrojích. Matka (porodní asistentka) byla sólistka v kostelním sboru.

Rudolf Petrák v letech 1929 až 1933 studoval na gymnáziu v Martině, potom od roku 1933 do 1937 na Učitelském ústavu ve Spišské Kapitule. Tady studoval mimo povinné předměty hru na varhany, klavír, housle a zpěv. V letech 1937 až 1939 působil jako učitel ve Smolenicích, v letech 1939 až 1942 jako učitel v Bratislavě. Během působení ve Smolenicích byl sólistou „Speváckeho zboru slovenských učiteľov“. V letech 1938 až 1942 studoval zpěv soukromě u Anny Korínské v Bratislavě. Pokračoval v roce 1942 jako stipendista u R. Stracciariho v Římě a v letech 1943–1944 u prof. Balzarové ve Vídni.^[1]

Působení v SND

V letech 1932 až 1942, dále 1944 až 1946 a 1947 až 1948 působil jako sólista operního souboru Slovenského národního divadla (SND). Jako typický lyrický tenor ztvárnil postavy Jeníka (Prodaná nevěsta), Rudolfa (Bohéma), vévody z Mantovy (Rigoletto), cara Berendeje (Sněhurka), hraběte Almaviva (Lazebník sevillský), Manrica (Trubadúr) či Alfréda (La traviata).

Působení na pražských scénách

V letech 1946–1947 působil jako sólista v nově založené Velké opeře 5. května v Praze. Zde při spolupráci s dirigentem Karlem Ančerlem zpíval ve Smetanově Prodané nevěstě árii Jeníka (1946), v Pucciniho Bohémě árii Rudolfa (1946), v opeře Faust a Markétka árii Fausta spolu s Máriou Kišoňovou-Hubovou v postavě Markétky. Jeníka v Prodané nevěstě si pohostinsky zazpíval v roce 1947 v pražském Národním divadle.

Působení v Americe

Petrák se stal prvním slovenským operním zpěvákem na americké scéně.^[2][zdroj?] Působil jako dlouholetý člen (1948–1967, vedoucí tenorista, zpíval tady celkově v 25 operách) New York City Opera Company. Patřil mezi absolutní světovou špičku.^[zdroj?] Všestranně kultivovaným hlasem i hereckým výrazem získával uznání hudebních znalců a obdiv u milovníků hudby. V roce 1954 získal americké občanství, v Bílém domě mu ho odevzdal osobně prezident USA Dwight David Eisenhower. Zpíval s různými operními hvězdami a také vystupoval v americké televizi a rozhlase. V září 1952 spoluúčinkoval při založení Slovenského ústavu v Clevelandu. Zpíval i na významných operních scénách v Jižní Americe. V rámci svých časových možností se podílel na aktivitách slovenských krajanských spolků. Koncerty slovenských lidových a umělých písní uspořádal v Clevelandu, Milwaukee, Whitingu^{[nepřesný odkaz]} a Newarku.

Závěr života

Bohatou uměleckou kariéru ukončil Rudolf Petrák v roce 1967. V roce 1968 navštívil rodné Sučany. Dostal nabídku vystoupit v SND. Vinou zlomyslného anonymního udání však musel do 24 hodin opustit republiku. Na rodné Slovensko se pak už nikdy nevrátil. Poslední léta žil v ústraní a kromě rodiny se prakticky s nikým nestýkal. Zemřel na srdeční onemocnění ve věku 54 let.

V roce 2015 bylo jeho jméno umístěno v Panteonu osobností na náměstí SNP v Sučanech. Žilinská konzervatoř pořádá v dvouletých cyklech pěveckou soutěž se jménem Rudolfa Petráka od roku 2008.^[3][4][5]

Galerie

• 
  Sučany, rodný dům operního zpěváka Rudolfa Petráka
• 
  Kovová tabulka se jménem Rudolf Petrák, umístěná na Panteonu osobností Sučany
• 
  Panteon osobností v Sučanech
•