Řád znovuzrozeného Polska

Řád znovuzrozeného Polska nebo Řád Polonia Restituta či Řád polského znovuzrození^[1] (polsky: Order Odrodzenia Polski) je po Řádu bílé orlice druhý nejvyšší polský občanský řád, který je udělovaný za obecné zásluhy o Polskou republiku. Byl založen 4. února 1921, roku 1944 a 1992 znovu obnoven. Je udělován v 5 třídách. Řád byl udělován také v době Polské lidové republiky.^[1][2]

Řád znovuzrozeného Polska
Order Odrodzenia Polski
Komandérský kříž řádu (verze 3. polské republiky)
Uděluje Prezident Polska
Typ	záslužný řád
Založeno	4. února 1921 1944 (obnoveno) 1992 (obnoveno)
Stát	Polsko Polsko
Heslo	Polonia Restituta
Uděluje se za	výjimečnou a záslužnou službu
Status	dosud udílen
Zakladatel	Józef Piłsudski
Hlava řádu	Prezident Polska
Třídy	velkokříž velkodůstojník komtur důstojník rytíř
Popis	zlatý osmirohý kříž v bílém smaltu zakončený kuličkami, ve středovém medailonu polská orlice
Ostatní vyznamenání
Vyšší	Virtuti Militari Řád bílé orlice
Nižší	Řád vojenského kříže

Vzhled

Řádovým odznakem je zlatý, bíle smaltovaný osmihrotý maltézský kříž, zakončený malými kuličkami. V červeném kulatém středu je bílá polská orlice a kolem ní je vepsáno heslo Polonia Restituta (latinsky obnovené Polsko^[2]). Stuha je červená s bílými postranními proužky. Řád fakticky nahrazoval vzhledem i funkcí podobný, starší polský Řád sv. Stanislava.^[2]

Třídy a způsoby nošení

Řád je udělován celkem v 5 třídách:

• 1. třída: velkokříž (odznak řádu na velkostuze, hvězda řádu)
• 2. třída: velkodůstojník (odznak u krku, hvězda řádu)
• 3. třída: komtur (odznak řádu na stuze u krku)
• 4. třída: důstojník (odznak řádu na stuze na prsou)
• 5. třída: rytíř (odznak řádu na stuze na prsou)^[1]

Ocenění Češi a Slováci

• 1925 Edvard Beneš^[3]
• před rokem 1935 Maxmilián Kolaja^[4]
• 1947 Vladimír Clementis
• 1947 Adolf Hoffmeister (komandér řádu Polnia restituta)^[5]
• 1947 Klement Gottwald
• 1947 Jan Kopecký
• 1947 Bohumil Laušman
• 1947 Jan Masaryk
• 1947 Hubert Ripka
• 1947 Zdeněk Fierlinger ^[6]
• 1947 Viliam Široký ^[6]
• 1947 Jan Šrámek^[6]
• 1947 Ján Ursíny ^[6]
• 1947 Petr Zenkl^[6]
• 1948 Evžen Erban
• 1948 Gustáv Husák
• 1948 Josef Plojhar
• 1948 Karol Šmidke
• 1948 a 1955 Karel Krejčí ^[7]
• 1969 Antonín Novotný
• 1969 Ludvík Svoboda