Sándor Tatay

Sándor Tatay (6. května 1910, Bakonytamási, Vesprémská župa – 2. prosince 1991, Budapešť) byl maďarský spisovatel.^[1][2]

Sándor Tatay
Spisovatelova pamětní deska v Budapešti
Narození	6. května 1910 Bakonytamási, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	2. prosince 1991 (ve věku 81 let) Budapešť, Maďarsko Maďarsko
Povolání	spisovatel
Alma mater	Pécsská univerzita (do Desetiletí od 1930)
Významná díla	Rodina Simeonových, Pušky a holubi
Ocenění	Cena Attily Józsefa (1957) Cena Attily Józsefa (1961) Cena Attily Józsefa (1979) Kossuthova cena (1991)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Pocházel z rodiny evangelického faráře. Střední školu navštěvoval v městech Tata, Pápa a Szarvaš, poté studoval teologii na sopronské Evangelické teologické univerzitě a filozofii na Pécsské univerzitě. Pak se vydal pěšky na cestu Evropou a po návratu do vlasti pracoval nejprve jako dělník a poté úředník.^[1] Redigoval časopis Kelete Népe, později byl vedoucím Oddělení literatury pro mládež Svazu maďarských spisovatelů.^[2]

Publikovat začal počátek 30. let 20. století a soustřeďoval se především na díla s vesnickou tematikou a zobrazoval nesmiřitelné třídní rozpory v maďarské společnosti a úpadek hodnot středních vrstev. Po druhé světové válce do roku 1955 nepublikoval a pracoval jako ředitel penziónu poblíž jezera Balaton.^[3]

Jde o autora povídek, románů a knih pro mládež. Za své dílo, přeložené do devíti jazyků, obdržel třikrát cenu Attily Józsefa (1957, 1961 a 1979).^[1]

Dílo

• Az eke (1931), román,
• Jelek a porban (1939, Známebí v prachu), povídky,
• Zápor (1941, Liják), román,
• Csipke (1942, Krajka), povídky,
• Húshagyókedd (1943, Masopustní úterý), román,
• Ének a szőlőhegyről (1955), povídky
• Kinizsi Pál (1955, Pál Kinizsi), historický román pro mládež z 15. století o legendárním maďarském vojevůdci vojska krále Matyáše Korvína. Tento muž, označovaný jako „vítěz nad Turky“ , se na generála vypracoval z mlynářského učedníka.
• A Simeon család (1955–1964, Rodina Simeonových), pětidílný románový cyklus, popisující na příběhu tří generací šlechtické rodiny maďarskou společnost od počátku 20. století do padesátých let.
  • A Simeon-ház (1955, Dům Simeonových),
  • A második leány (1956, Druhé z děvčat),
  • Kenyér és virág (1959, Chléb a květy),
  • A nyugati Kapu (1962, Západní brána),
  • Az ítélet napja (1964, Soudný den).
• Vulkán (1958, Sopka), román,
• Ház a sziklák alatt (1959, Dům pod skalou), scénář k filmu režiséra Károlyho Makka.
• Üvegcsengő (1960, Skleněný zvonek), pohádky,
• Puskák és galambok (1960, Pušky a holubi), dobrodružný román pro mládež o příhodách šestice kamarádů v Maďarsku na podzim roku 1919, kteří pomáhají k útěku úřady pronásledovaného otce jednoho z nich.
• Kelj fel és járj! (1961, Vstaň a choď!), povídky.
• Bujdosásunk története (1967, Příběh našeho ukrývání), román pro mládež založený na autorových zážitcích z dětství.
• Diszharmónia (1968, Disharmonie), román,
• A szerelem szőnyege (1970, Koberec lásky), román,
• Eszter és a fajdkakas (1971, Ester a tetřev)
• Meglepetéseim könyve (1974, Kniha mých překvapení), román pro mládež založený na autorových zážitcích z dětství.
• Lyuk a tetőn (1977, Díra ve střeše), autobiografický román.
• Hét szűk évtized (1983, Sedm desetiletí), autobiografický román.

Filmové adaptace

• Puskák és galambok (1961, Pušky a holubi), maďarský film, režie Márton Keleti.

Česká vydání

• Pušky a holubi, SNDK, Praha 1965, přeložil Arno Kraus (starší).