Sü Kuang-čchi
čínský pozdně mingský úředník a vědec, katolík From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Sü Kuang-čchi (čínsky pchin-jinem Xú Guāngqǐ, znaky zjednodušené 徐光启, tradiční 徐光啟; 24. dubna 1562,[1] Šanghaj, Čína – 8. listopadu 1633),[2] byl čínský pozdně mingský úředník a vědec studující zemědělství, matematiku a astronomii. Spolupracoval s italskými jezuity Matteo Riccim a Sabatinem de Ursis. Překládal klasická díla evropské vědy do čínštiny, včetně částí Eukleidových Základů. Byl také autorem komplexního pojednání o zemědělství Nung čeng čchüan šu.
Remove ads
Jména
Sü Kuang-čchi používal zdvořilostní jméno C’-sien (čínsky pchin-jinem Zǐxiān, znaky 子先), pseudonym Süan-chu (čínsky pchin-jinem Xuánhù, znaky 玄扈), pokřtěn byl Paulus (čínsky pchin-jinem Bǎolù, znaky zjednodušené 保禄, tradiční 保祿, Pavel). Za své zásluhy obdržel od císaře posmrtné jméno Wen-ting (čínsky pchin-jinem Wéndìng, znaky 文定).
Remove ads
Život a dílo
Sü Kuang-čchi se narodil v relativně chudé rodině v Šanghaji 24. dubna 1562.[3] Jeho otec, Sü S’-čcheng (徐思诚), byl v době Kuang-čchiho dětství v obtížné finanční situaci a musel živit rodinu z malého hospodářství, ale zřejmě vydělal dost, aby mohl poslat svého syna do školy ve věku šesti let.[4] Sü obdržel u zkoušek titul odpovídající bakaláři v devatenácti, ale vyšší stupně nezískal před třicítkou, hodnost ťin-š’ dosáhl roku 1604.[5] Poté strávil většinu svého času ve vysokých vládních funkcích.[6] Žil v období, kdy zájem o matematiku a obecněji o přírodní vědy v Číně poklesl.
Spolupracoval s italskými jezuity Matteo Riccim a Sabatinem de Ursis. Společně překládali klasická díla evropské vědy do čínštiny, včetně částí Eukleidových Základů roku 1607, čímž přinesl čínským učencům možnost seznámit se z evropskou koncepcí matematiky.[7] Současně Sü a jeho jezuitští spolupracovníci překládali čínské konfuciánské texty do latiny. Pod Ricciovým vlivem Sü konvertoval ke katolicismu.[7] Poté se zesílila kritičnost jeho pohledu na čínskou vědu. Podporoval přejímání evropské výzbroje, zejména dělostřelectva, v zájmu obrany země před Mandžuy, ale tato myšlenka selhala, poté co Mandžuové sami rozvinuli své dělostřelectvo.[6] Jeho potomci zůstali věrní katolické víře až do 19. století.
V letech 1607–1610 byl odvolán z úřadu a vrátil se domů do Šanghaje. Zde zkoušel evropské metody zavlažování,[6] experimentoval i s pěstováním batátů, bavlny a stromu ptačí zob lesklý (Ligustrum lucidum).[6] Po návratu do úřední služby dosáhl vysokých postů a byl znám prostě jako „ministr“.[7] I v úřadě pokračoval v hledání lepších zemědělských postupů.[6]
Poté, co stoupenci Süa a Ricciho roku 1629 veřejně předpověděli zatmění slunce, byl císařem jmenován vedoucím skupiny pro reformu čínského kalendáře. Práce, která představuje první významnou společnou akci čínských a evropských vědců, byla dokončena až po jeho smrti.[7]
Sü napsal Nung čeng čchüan šu, rozsáhlé (700 000 znaků) pojednání o zemědělství, v tradici starších prací – Wang čen nung šu napsané roku 1313 Wang Čenem a Čch’ min jao šu Ťia S’-sia z roku 535.[8] Ve svém díle se zajímal o zavlažování, zúrodňování, zmírňování hladomorů, technické plodiny a empirická pozorování.[6] Práci nedokončil, nicméně ťiang-nanský učenec Čchen C’-lung se skupinou spolupracovníků připravil dílo k vydání roku 1639.[9]
Zemřel 8. listopadu 1633 ve funkci asistenta velkého sekretáře, za zásluhy o stát mu císař Čchung-čen udělil posmrtné jméno Wen-ting.
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads