Service de documentation extérieure et de contre-espionnage

From Wikipedia, the free encyclopedia

Remove ads

Service de documentation extérieure et de contre-espionnage (SDECE, česky Služba zahraniční dokumentace a kontrašpionáže) je bývalá francouzská tajná služba. Vznikla v roce 1945 jako nástupkyně DGER, zrušena byla v roce 1982.

Stručná fakta Nástupce, Vznik ...
Remove ads

Vznik

SDECE vznikla neoficiálně v srpnu 1945, oficiálně pak byla ustavena dekretem Ministerské rady 28. prosince 1945. Dekret byl vyhlášen 4. ledna 1946.

Posláním SDECE bylo vyhledávat v cizině veškeré zprávy a dokumentaci hodící se k informaci vlády a vyhledávat a ohlašovat příslušným úřadům agenty cizích mocností, jejichž činnost by mohla poškozovat národní obranu nebo bezpečnost státu. Poslání SDECE nepřipouští jakýkoliv průzkum týkající se území pod francouzskou svrchovaností.

Remove ads

Struktura SDECE

  • Služba 6 - dobrovolní informátoři
  • Služba 7 - nelegální operace
  • Služba 15 - spojení, šifrovací služba, administrativa
  • Služba 19 - školicí středisko
  • Služba 22 - centrální kartotéka, analýzy a třídění zpráv
  • Služba 23 - kontrašpionáž a ochrana SDECE před pronikáním agentů cizích rozvědek
  • Služba 25 - zpravodajská služba, speciální operace, politická akce
  • Služba 27 - oddělení zaměřené na uprchlíky z Východu
  • Služba 28 - výzkum, technické služby, odposlech
  • Služba 29 - úderná komanda, přepadové oddíly, polovojenské infiltrace, služba Akce, 11. úderný prapor.
  • ELA/56 - letecké spojení

V roce 1971 došlo k reorganizaci, při které se struktura SDECE změnila: SDECE byla nadále řízena Generálním ředitelem (Generální ředitelství). Pod GŘ spadaly:

  • Styky se zahraničím
  • Ředitelství zpravodajství (Technické prostředky, konvenční prostředky, Výhledové hodnocení orientace, Kontrašpionáž, Oddělení zvláštních operací)
  • Ředitelství infrastruktury a prostředků (Vojenský personál, Civilní personál, Finance, Vzdělávání, Materiál a Infrastruktura, Všeobecné služby)
  • Bezpečnost
Remove ads

Sféry zájmu

SCEDE se zaměřovala především na země v okruhu mocenských zájmů Francie a v oblastech, kde měla v minulosti své kolonie; Indočína, Alžírsko (po uznání nezávislosti v roce 1962 na aktivity Organizace tajné armády), střední Afrika. V době tzv. Studené války to byly i země východního bloku.

V období de Gaullovi snahy o velmocenskou nezávislost Francie se SCEDE snažila podkopat pozici USA a Velké Británie a podporovala francouzský separatismus v Québeku.

Operace

  • Druhá polovina 40. let 20. století - získávání bývalých nacistických vědců a špiónů do francouzských služeb
  • 1947 - podpora jihoamerických politiků stavějících se nepřátelsky proti americké přítomnosti v regionu ( Allende, Perón)
  • Válka v Indočíně - propagandistický a diverzní boj proti jednotkám Viet Minhu, vytváření vojenských jednotek z místního obyvatelstva (Seskupení smíšených výsadkových komand (GCMA))[1], dešifrování kódů.
  • 1956 - Suezská krize, zpravodajské pokrytí britsko-francouzsko-izraelské vojenské akce proti Egyptu, pokusy o zavraždění Násira[2]
  • 1958 - společně s čínskou rozvědkou Te Wu zmařila pokus CIA o svržení Norodoma Sihánuka v Kambodži[3]
  • Alžírská válka - získávání informací o alžírské Frontě národního osvobození (FNL), vyzbrojování protipovstaleckých skupin, dezinformační kampaně
    • Operace Modrota - prostřednictvím známých agentů pracujících pro FNL zasetí nedůvěry mezi vůdčí osobnosti FNL, operace byla úspěšná a měla za následek likvidaci až několika tisíc nevinných příslušníků FNL jejich vlastní kontrarozvědkou,
    • Operace Rudá ruka - likvidaci transportů zbraní určených pro FNL a zastrašování či přímou likvidaci obchodníků se zbraněmi (např. německý obchodník Georg Puchert byl zabit v roce 1959 nastraženou výbušninou či Marcel Leopold zabitý otrávenou šipkou v roce 1959 v Ženevě)[4].
  • 60. léta 20. století - boj proti dekolonizačním snahám v Africe či nastolování profrancouzských režimů (Guinea, Gabon, Republika Kongo, Kamerun, Nigérie)
  • 70. léta 20. století - organizování převratů v Africe (Čad, Angola, Guinea-Bissau (bývalá Portugalská Guinea, spolupráce s portugalskou tajnou službou PIDE), Středoafrická republika, Libye)
Remove ads

Aféry

  • Kšeftování s piastry (oficiální měnou platící na území obsazeném Viet Minhem, využívalo se rozdílných kurzů piastru a franku vůči dolaru ve Vietnamu a ve Francii)[5]
  • Obchod s opiem (získávání prostředků pro boj proti Viet Minhu)[6]
  • Aféra Ben Barka - v roce 1962 byl unesen a zavražděn marocký opoziční vůdce Ben Barka, SDECE se na této vraždě podílela. De Gaulle této aféry využil pro reorganizaci francouzských tajných služeb, SCEDE byla převedena pod kontrolu ministerstva obrany.
  • Podpora québeckých organizací usilujících o odtržení Québecku od Kanady[7].
  • Aféra Markovičová - SDECE byla obviněna, že někteří její agenti sbírali kompromitující materiály o manželce prezidenta Georgese Pompidoua. V rámci této aféry byla zavražděna jugoslávská osobní strážkyně A. Delona Markovičová (zároveň dobrovolná informátorka SDECE). Nový ředitel Marenches využil tuto aféru k čistce, při níž bylo řady SDECE nuceno opustit až 800 zaměstnanců. Tato doba je zároveň považována za začátek sbližování s CIA a odklon od gaullistického antiameikanismu[8].
Remove ads

Ředitelé

V čele SDECE stál generální ředitel

Zánik

SDECE byla 4. dubna 1982 oficiálně prezidentem Mitterrandem zrušena (pro neúspěšnost a nevalnou pověst) a nahrazena DGSE.

Reference

Loading content...

Literatura

Související články

Loading content...
Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads