SMS Prinzregent Luitpold

SMS Prinzregent Luitpold bylo páté a poslední plavidlo bitevních lodí třídy Kaiser německého císařského námořnictva. Kýl lodi byl položen v říjnu 1910 v loděnici Germaniawerft v Kielu, na vodu byla spuštěna 17. února 1912 a do služby se dostala 19. srpna 1913. Hlavní výzbroj tvořilo deset děl ráže 305 mm (12 palců) v pěti věžích po dvou a dosahovala maximální rychlosti 21,7 uzlů (40,2 km/h). Prinzregent Luitpold byl přidělen k III. bitevní eskadře Širokomořského loďstva, kde sloužil po většinu kariéry. V prosinci 1916 byl převeden ke IV. bitevní eskadře.

Základní údaje
Typ	dreadnought
Třída	třída Kaiser
Jméno podle	Luitpold Bavorský
Zahájení stavby	říjen 1910
Spuštěna na vodu	17. února 1912
Uvedena do služby	19. srpna 1913
Osud	potopena vlastní posádkou ve Scapa Flow Vyzvednuta roku 1931 a roku 1933 sešrotována
Takticko-technická data
Výtlak	27 000 tun
Délka	172,4 m
Šířka	29 m
Ponor	9,10 m
Pohon	parní turbíny Parsons 31 024 kW
Rychlost	21,7 uzlů (40,2 km/h; 25 mph)
Dosah	7 900 nmi (14 600 km; 9 100 mi) při 12 uzlech (22 km/h; 14 mph)
Posádka	41 důstojníků 1043 námořníků
Pancíř	Pás: 35 cm Velitelská věž: 40 cm Věže: 30 cm
Výzbroj	10 × dělo ráže 305 mm (12 in) 14 × 150 mm (5,9 in) dělo 12 × 88 mm (3,5 in) dělo 5 × 500 mm (19,7 in) torpedomety

Spolu se sesterskými loděmi SMS Kaiser, SMS Kaiserin, SMS König Albert a SMS Friedrich der Große se Prinzregent Luitpold podílel na většině hlavních operací floty první světové války, včetně bitvy u Jutska z 31. května - 1. června 1916. Koncem roku 1917 byla loď rovněž zapojena do operace Albion, útoku na Ruskem ovládané ostrovy v Rižském zálivu.

Po porážce Německa ve válce a podepsání příměří v listopadu 1918 byl Prinzregent Luitpold a většina válečných lodí Širokomořského loďstva internován britským královským námořnictvem ve Scapa Flow. 21. června 1919 nařídil velitel internované floty kontradmirál Ludwig von Reuter potopení floty. Prinzregent Luitpold byl vyzdvižen v roce 1931 a roku 1933 rozebrán na šrot.