Werder Brémy
německý fotbalový klub From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
SV Werder Bremen (celým názvem: Sport-Verein Werder Bremen) je německý sportovní klub, který sídlí ve městě Brémy. Založen byl 4. února 1899 pod názvem Fußballverein Werder von 1899. Svůj současný název nese od roku 1946. Od sezóny 1981/82 působil v Bundeslize, německé nejvyšší fotbalové soutěži. Po sezóně 2020/21 ovšem sestoupil do 2. Bundesligy. Své domácí zápasy odehrává na stadionu Weserstadion s kapacitou 42 500 diváků. Klub měl v roce 2020 přes 40 000 členů.[1] Úhlavním rivalem Werderu je Hamburger SV.[2]
Od založení Bundesligy získal klub 4 mistrovské tituly. Na mezinárodní scéně náleží mezi největší úspěchy vítězství v Poháru vítězů pohárů v sezóně 1991/92. V roce 1998 triumfoval Werder v Poháru Intertoto. V sezóně 2008/09 dokráčel do finále Poháru UEFA.[3]
Mimo mužský fotbalový oddíl má sportovní klub i jiné oddíly, mj. oddíl házené, lehké atletiky, stolního tenisu, gymnastiky a šachů.
Remove ads
Historie
Werder byl založen roku 1899. pod oficiálním názvem FV Werder Bremen.[4] Název klubu pochází z místního výrazu pro říční ostrov, protože jeho hřiště je obklopeno tokem Vezery.[5] Roku 1920 došlo ke změně názvu na Sportverein Werder Bremen von 1899 v návaznosti na rozšíření sportovních aktivit mimo fotbal na atletiku, baseball, kriket i tenis. Nadále ovšem dominoval fotbal s více než tisícem členů.[4]
Ve 30. letech dorazili posily v podobě pozdějších německých reprezentantů – Hans Tibulski nebo Matthias Heidemann. Právě Heidemann byl prvním hráčem Werderu v národním týmu. Werder čtyřikrát uspěl v regionálním mistrovství v letech 1934, 1936, 1937 a 1942 a příslušel mu titul Gaumeister.[4] Po Druhé světové válce došlo ke spojování několika klubů a ke změnám názvů, ze kterých postupně vzešel klub SV Werder Bremen. Ten záhy v roce 1946 vyhrál městské mistrovství.[4]
Mezi lety 1947 až 1963 hrál v Oberlize Nord, kde ale fotbalu vládnul Hamburger SV. Přesto se roku 1961 Brémy dočkaly úspěchu v podobě vítězství v poháru DFB. V roce 1963 byla založena Bundesliga a Werder Brémy náležely mezi zakládajících 16 týmů. V řádově druhé sezóně Werder opanoval ligu (1964/65), další ročníky se však výsledkově nedařilo.[6]
Čtrnáct let s Ottem Rehhagelem
Od roku 1981 do roku 1995 vedl Werder trenér Otto Rehhagel. Rehhagel převzal mužstvo po prozatím (aktuální v dubnu 2020) jediném sestupu do 2. Bundesligy v ročníku 1979/80. V ročníku 1987/88 se mu podařilo opanovat Bundesligu a v roce 1992 získal Pohár vítězů pohárů. V létě v roce 1992 posílil tým rakouský útočník Andreas Herzog, budoucí dlouholetá opora.[7]
V rámci Liga mistrů UEFA stanovil Werder rekord trvající do jara roku 2001, když roku 1993 ve skupinovém zápase s Anderlechtem otočil nepříznivý stav 0:3 na vítězných 5:3.[8]
Dlouholetý trenér Thomas Schaaf
Do role trenéra byl v květnu 1999 obsazen Thomas Schaaf. Ten během dvou závěrečných kol udržel Brémy v Bundeslize. V další sezóně v 5. kole ukořistil Schaaf tři body na půdě Wolfsburgu po výhře 7:2, během které započal své tažení německou ligou brazilský útočník Aílton. Sílící ofenzíva týmu byla dále podepřena peruánským útočníkem Claudiem Pizarrem a klubovou legendou Marcem Bodem. Sezónu 1999/2000 zakončilo mužstvo na 9. místě se 65 vstřelenými brankami.[9] Bonusem bylo čtvrtfinále v rámci Poháru UEFA.
Následující období se Werder etabloval mezi stabilními týmy v Německu. Za lepším odešli talentovaní hráči Frings a Pizarro, aktivní kariéry ukončili fotbalisté z Rehhagelovy éry: Bode a Herzog.[10] Aíltona přišel do útoku podpořit Ivan Klasnić, Herzogovu tvůrčí roli nově zastoupil Johan Micoud.[11] Objevili se další hráči jako obránci Valérien Ismaël a Mladen Krstajić, záložník Frank Baumann a gólman Andreas Reinke.[10]
Rozpačitě odstartovala sezóna 2003/2004, když se Werder poroučel z Poháru Intertoto 2003 již v 1. kole po prohře se Superfund Pasching. Ovšem po 16. ligovém kole se tým chopil prvního místa a zůstal na něm do závěru sezóny. Titul zajistila výhra 3:1 proti obhajujícímu Bayernu Mnichov. Aílton se stal nejlepším ligovým střelcem s 28 góly.[11] Zdoláním Alemannie Aachen triumfoval Werder rovněž v domácím poháru a získal tak double.[10]
Brémy další rok titul nevybojovaly a skončily třetí. Aílton přestoupil do Schalke a role gólového útočníka připadla Miroslavu Klosemu. Severoněmecký celek se vrátil do Ligy mistrů, kde ve skupině vybojoval druhé postupové místo za Interem Milán v konkurenci Valencie a Anderlechtu. V nepovedeném osmifinále ale Brémy dvakrát prohrály s Lyonem.[12]
Do sezóny 2005/06 měla zasáhnout staronová posila v podobě Torstena Fringse, který v záloze doplnil Tima Borowskiho. Obranu vyztužil brazilský stoper Naldo.[12] Po vyhraném předkole proti Basileji se Brémy v Lize mistrů postupně utkaly s Barcelonou, Panathinaikosem a Udinese, aby nakonec obsadily druhé místo. Proti Juventusu v osmifinále stála Werder postup též chyba brankáře Tima Wieseho. Na ligové scéně se tým umístil druhý za Bayernem a s Klosem jako nejlepším střelcem soutěže.[12]
Schaaf opustil v květnu 2013 trenérskou pozici po 14 letech, za tu dobu odkoučoval 644 zápasů.[13]
Současnost
V ročníku 2013/14 koučoval tým Robin Dutt, jeho působení však nebylo přesvědčivé a Werder skončil na 12. místě.[14] Začátkem prosince 2013 utrpělo mužstvo na domácí půdě historický debakl 0:7 od Bayernu Mnichov.[15]
Během října 2017 propustil klub nezkušeného Alexandera Nouriho, jehož ve trenérské funkci vystřídal Florian Kohfeldt.[16] Ten v ročníku 2017/18 dovedl mužstvo k 11. místu,[17] a ačkoliv Werder v počátku zabředl do bojů o záchranu, svou prvoligovou příslušnost si udržel.[18] Výkony finského stopera Niklase Moisandera, nově příchozího záložníka Davy Klaassena, dalšího záložníka Maximiliana Eggesteina a gólově potentní dvojice Max Kruse a Milot Rašica přispěly k osmému místu v ligové tabulce.[19] Do 30. kola se hráčům Brém dařilo skórovat v každém ligovém zápase, což se v Evropě dařilo dále jen Paris Saint-Germain. To utnul po výhře 1:0 Bayern Mnichov.[20]
Následoval další rok a do Brém se vrátily zachranářské boje. Během prvního kola se Brémy zapsaly do historie Bundesligy jako klub s nejvíce odehranými zápasy (byl to 1867. zápas). Překonaly tím rekord svého severnějšího rivala, Hamburku.[20] Kohfeldtovi svěřenci na začátku března prohráli v Augsburgu a prohráli tak v lize poosmé v deseti zápasech.[21] V březnu 2020 se ale objevila koronavirová nákaza covid-19, která zastavila i fotbalové dění. V sezoně 2019/20 byly Brémy na pokraji sestupu z bundesligy. V baráži se utkaly s 1. FC Heidenheim. Doma remizovaly 0:0, díky remíze 2:2 venku zachránily účast v bundeslize i pro další sezonu.
Pro sezónu 2020/21 se podařilo udržet Milota Rašicu, ten se však přesunul mezi náhradníky a dal jen tři góly.[22] Na kraji obrany se tým spoléhal na Thea Gebre Selassieho hrající v Brémách poslední sezónu.[22] V posledním kole měl tým stále šanci na jistou záchranu obsazením 15. nesestupového místa, čemuž ovšem zabránila prohra 0:4 s Mönchengladbachem. Pro tento zápas se dočasně vrátil Schaaf, který zastoupil již vyhozeného Kohfeldta.[23] Sestup do 2. Bundesligy byl tak zpečetěn.[23]
Remove ads
Historické názvy
Rivalita
Nordderby
Úhlavním rivalem Werderu je další klub z velkého města někdejší Hanzovní ligy na německém severu, a to Hamburger SV (zkr. HSV).[2] Jde o druhé největší derby v německém fotbale, které převyšuje jen derby mezi Dortmundem a Schalke.[2] Jak Brémy, tak Hamburk si i v roce 2020 drží místo mezi elitní pěticí nejúspěšnějších týmů od založení Bundesligy roku 1963 v její historické tabulce. Brémy jsou třetí a Hamburk čtvrtý (září 2020).[26] Počet vzájemných střetnutí převyšuje 150 zápasů.[27]
V rámci severoněmecké ligy se tito soupeři poprvé utkali 13. března 1927 a diváckou kulisu jim utvořilo přibližně sedm tisíc lidí. Hamburk porazil svého soupeře 4:1.[27][28] Brémský celek si na pokoření Hamburku musel počkat až do listopadu 1952.[27] Po 2. světové válce do založení Bundesligy v roce 1963 se vzájemně střetávali o prvenství v Oberlize Nord, úspěšnější ale bylo HSV.[27] To roku 1959 uštědřilo Werderu nejvyšší porážku v historii vzájemných střetnutí, když vyhrálo výsledkem 9:1.[27]
Do historie se zapsal vzájemný zápas hraný 1. května 2004, ve kterém Werder porazil Hamburk 6:0, což se stalo jeho nejvyšší výhrou v historii tohoto derby (platí k září 2020).[27] Góly vstřelili postupně Barbarez, Ismaël, Klasnić, Aílton, Valdez a Skripnik.[29] Na jaře 2009 se oba celky střetly čtyřikrát v rozmezí 18 dní. První zápas semifinále posledního ročníku Poháru UEFA doma Werder prohrál 0:1, ovšem na půdě Hamburku dokázal zvítězit výsledkem 3:2 a kvůli pravidlu venkovních gólů dokráčel do finále.[28] Werder svého soupeře vyřadil rovněž v semifinále domácího poháru 4:2 v penaltovém rozstřelu a v lize jej přehrál 2:0 doma.[27] V ročníku 2015/16 Werder obě utkání v Bundeslize proti Hamburku prohrál (doma 1:3 a venku 1:2), něco takového se stalo poprvé za 48 let.[2][30][31]
Bayern versus Werder
Rivalita mezi Werderem Brémy a Bayernem Mnichov započala v dubnu 1980.[32] Bayern soupeře porazil 7:0 a dokráčel k titulu, zatímco Werder Brémy se poroučel z první ligy.[32]
Remove ads
Získané trofeje
Vyhrané domácí soutěže
- Fußballmeisterschaft / Bundesliga (4×)[33]
- 1964/65, 1987/88, 1992/93, 2003/04
- DFB-Pokal (6×)
- 1960/61, 1990/91, 1993/94, 1998/99, 2003/04, 2008/09
- DFL-Supercup (3×)
- 1988, 1993, 1994
- DFB-Ligapokal (1×)
- 2006
- Gauliga Niedersachsen (4×)
- 1933/34, 1935/36, 1936/37, 1941/42
- Bremer Pokal (20×)
- 1968/69‡, 1970/71‡, 1975/76‡, 1981/82‡, 1982/83‡, 1986/87‡, 1988/89‡, 1989/90‡, 1991/92‡, 1992/93‡, 1993/94‡, 1994/95‡, 1996/97‡, 1997/98‡, 1998/99‡, 1999/00‡, 2000/01‡, 2001/02‡, 2003/04‡, 2006/07‡ (‡ = ročník vyhrál rezervní tým)
Vyhrané mezinárodní soutěže
Remove ads
Hráči
Známí hráči
Zdroj: [34]
Diethelm Ferner (1963–1969)- Max Lorenz (1963–1969)
- Gerhard Zebrowski (1963–1969)
- Josef Piontek (1963–1972)
- Arnold Schütz (1963–1972)
- Günter Bernard (1963–1974)
- Heinz Steinmann (1964–1971)
- Horst-Dieter Höttges (1964–1978)
John Danielsen (1965–1970)- Ole Bjørnmose (1966–1971)
- Bernd Schmidt (1967–1974)
- Dieter Zembski (1968–1975)
- Heinz-Dieter Hasebrink (1969–1973)
- Rudi Assauer (1970–1976)
- Karl-Heinz Kamp (1970–1984)
- Werner Weist (1971–1977)
- Uwe Bracht (1971–1984)
- Per Røntved (1972–1979)
- Dieter Burdenski (1972–1988)
- Karl-Heinz Geils (1974–1980)
- Franz Hiller (1974–1980)
- Jürgen Röber (1974–1980)
- Hartmut Konschal (1976–1981)
- Norbert Siegmann (1976–1985)
- Uwe Reinders (1977–1985)
- Benno Möhlmann (1978–1987)
- Thomas Schaaf (1978–1995)
- Jonny Otten (1979–1992)
- Klaus Fichtel (1980–1984)
- Norbert Meier (1980–1989)
Jasuhiko Okudera (1981–1986)- Wolfgang Sidka (1982–1987)
- Rudi Völler (1982–1987)
- Günter Hermann (1982–1992)
- Frank Neubarth (1982–1996)
Bruno Pezzey (1983–1987)- Frank Ordenewitz (1983–1989)
- Michael Kutzop (1984–1990)
- Gunnar Sauer (1984–1996)
- Thomas Wolter (1984–1999)
- Manfred Burgsmüller (1985–1990)
- Miroslav Votava (1985–1996)
- Oliver Reck (1985–1998)
- Dieter Eilts (1985–2002)
Rune Bratseth (1987–1995)- Ulrich Borowka (1987–1996)
Wynton Rufer (1989–1994)- Andree Wiedener (1989–2001)
- Marco Bode (1989–2002)
- Andreas Herzog (1992–1995, 1996–2001)
- Frank Rost (1992–2002)
- Bernd Hobsch (1993–1997)
Viktor Skrypnyk (1996–2004)- Torsten Frings (1997–2002, 2005–2011)
Aílton Gonçalves da Silva (1998–2004)
Paul Stalteri (1998–2005)
Claudio Pizarro (1999–2001, 2008–2012, 2015–2017, od 2018)- Frank Baumann (1999–2009)
Mladen Krstajić (2000–2004)- Fabian Ernst (2000–2005)
- Tim Borowski (2000–2008, 2009–2012)
Ivan Klasnić (2001–2008)
Johan Micoud (2002–2006)- Christian Schulz (2002–2007)
- Daniel Jensen (2004–2011)
Petri Pasanen (2004–2011)- Aaron Hunt (2004–2014)
- Ronaldo Aparecido Rodrigues (2005–2012)
- Tim Wiese (2005–2012)
Hugo Almeida (2006–2010)- Per Mertesacker (2006–2011)
- Clemens Fritz (2006–2017)
Markus Rosenberg (2007–2010, 2011–2012)- Philipp Bargfrede (2008–)
- Sebastian Prödl (2008–2015)
- Zlatko Junuzović (2012–)
Theodor Gebre Selassie (2012–2021)- Jiří Pavlenka (2017–)
Čeští hráči
- Miroslav Votava (1985–1996) – německý fotbalista a reprezentant českého původu, obránce
- Jaroslav Drobný (2016–2019) – brankář
- Theodor Gebre Selassie (2012–2021) – obránce
- Jiří Pavlenka (2017–) – brankář
Remove ads
Trenéři
Dosavadní trenéři
Remove ads
Umístění v jednotlivých sezonách
- Stručný přehled
- 1933–1939: Gauliga Niedersachsen
- 1939–1942: Gauliga Niedersachsen Nord
- 1942–1943: Gauliga Weser-Ems
- 1943–1944: Gauliga Weser-Ems/Bremen
- 1947–1963: Fußball-Oberliga Nord
- 1963–1980: Fußball-Bundesliga
- 1980–1981: 2. Fußball-Bundesliga Nord
- 1981–2021 : Fußball-Bundesliga
- 2021–2022: 2. Fußball-Bundesliga
- 2022– : Fußball-Bundesliga
- Jednotlivé ročníky
Legenda: Z - zápasy, V - výhry, R - remízy, P - porážky, VG - vstřelené góly, OG - obdržené góly, +/- - rozdíl skóre, B - body, zlaté podbarvení - 1. místo, stříbrné podbarvení - 2. místo, bronzové podbarvení - 3. místo, červené podbarvení - sestup, zelené podbarvení - postup, fialové podbarvení - reorganizace, změna skupiny či soutěže
.svg){kind=small}
Remove ads
Účast v evropských pohárech
Remove ads
Werder Bremen II
Werder Bremen II, dříve znám také pod názvem Werder Bremen Amateure, je rezervním týmem brémského Werderu. Největšího úspěchu dosáhl v sezónách 1981/82 a 1983/84, kdy se v Oberlize (tehdejší 3. nejvyšší soutěž) umístil na 1. místě.
Umístění v jednotlivých sezonách
- Stručný přehled
- 1976–1994: Fußball-Oberliga Nord
- 1994–2008: Fußball-Regionalliga Nord
- 2008–2012: 3. Fußball-Liga
- 2012–2015: Fußball-Regionalliga Nord
- 2015–2018: 3. Fußball-Liga
- 2018– : Fußball-Regionalliga Nord
- Jednotlivé ročníky
Legenda: Z - zápasy, V - výhry, R - remízy, P - porážky, VG - vstřelené góly, OG - obdržené góly, +/- - rozdíl skóre, B - body, červené podbarvení - sestup, zelené podbarvení - postup, fialové podbarvení - reorganizace, změna skupiny či soutěže
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads