Salaì
From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Gian Giacomo Caprotti da Oreno, známý jako Salaì (1480 – 19. ledna 1524 Milán) byl italský renesanční umělec a žák Leonarda da Vinciho v letech 1490 až 1518. Ve věku deseti let nastoupil do služby v Leonardově dílně. Svá díla signoval jménem Andrea Salaì. Byl jedním z Leonardových žáků, celoživotních společníků a služebníků a byl modelem pro Leonardovy obrazy Svatý Jan Křtitel, Bakchus a Vtělený anděl (Angelo incarnato).[1]
Remove ads
Život
Salaì se narodil v roce 1480 jako syn Pietra di Giovanniho, nájemce Leonardovy vinice poblíž Porta Vercellina v Miláně.[2]
Do Leonardovy dílny nastoupil v deseti letech jako pomocník. Giorgio Vasari popisuje Salaìe jako „půvabného a krásného mladíka s kudrnatými vlasy, ve kterých nacházel Leonardo velké zalíbení“.[2] Ačkoli ho Leonardo popisoval jako „lháře, zloděje, tvrdohlavého a nenasytného člověka“ a opravdu Leonarda nejméně pětkrát okradl, udržel se Salaì ve službách svého mistra více než 25 let, během nichž se vyučil zdatným umělcem.[2][3] Salaì vytvořil několik zajímavých děl, včetně Monny Vanny, nahé verze Mony Lisy, která byla pravděpodobně malována podle Leonardovy skici uhlem.[4][5] Je také považován za jednoho z potenciálních autorů kopie Mony Lisy v Pradu.[6]
Předpokládá se, že Leonardo využil Salaìe jako model pro několik svých děl, konkrétně Svatého Jana Křtitele, Bakcha a Vtěleného anděla.[1][6] Někteří badatelé se také domnívají, že Salaì – a ne Lisa del Giocondo – byl skutečným modelem pro Monu Lisu, ale toto tvrzení Louvre zpochybňuje.[6]
Během druhého pobytu Leonarda v Miláně si přivedl dalšího mladého žáka Francesca Melziho. Na rozdíl od Salaìe byl Francesco synem šlechtice. Když Leonardo cestoval do Říma v roce 1513 a do Francie v roce 1516, Salaì a Melzi ho oba doprovázeli. V dospělosti se Melzi stal Leonardovým sekretářem a hlavním asistentem a zavázal se připravit je spisy k publikaci. Vasari napsal, že Melzi „v Leonardově době byl velmi krásný a milovaný mladý muž“. Ve Francii byl Francesco Melzi uvítán jako „italský gentleman žijící s mistrem Leonardem“ a byl mu udělen dar 400 Écu, zatímco Salaì byl ve svých 36 letech popsán jako „sluha“ a byl mu udělen jednorázový dar ve výši 100 Écu.
Salaì opustil Francii a Leonarda v roce 1518. Později se vrátil do Milána, aby pracoval na Leonardově vinici, kterou dříve obdělával jeho otec, z níž polovina mu byla udělena v Leonardově závěti.[7] Obecně se má za to, že po Leonardově smrti v roce 1519 Salaì zdědil několik obrazů včetně Mony Lisy. Právě přes něj přešlo mnoho z těchto děl, zejména Mona Lisa, do majetku Františka I.[8] I když Leonardo zanechal podle své závěti všechny osobní věci, obrazy, kresby a poznámky Francescu Melzimu, není jasné, zda v tom byla zahrnuta i Mona Lisa.[9]
Dne 14. června 1523 se ve věku 43 let Salaì oženil s Biancou Coldirodi d'Annono.[10] Salaì zemřel v roce 1524 na následky zranění v souboji (ranou z kuše)[11] a byl pohřben v Miláně dne 10. března 1524.[12]
Remove ads
Sexualita
Řada kreseb z dílny Leonarda a jeho žáků odkazuje na Salaìho sexualitu. K dispozici je kresba se Salaìovou podobiznou podle vzoru Leonardova obrazu Jana Křtitele nazvaná Vtělený anděl (Angelo incarnato), nahý mladý muž se vztyčeným falem. Odborníci připisují autorství Leonardovi.[13] Tvář postavy je bližší Salaìově kopii Leonardova obrazu Jan Křtitel než originálu v Louvru.
Leonardův Codex Atlanticus obsahuje dvě strany (132 a 133) kreseb od jiného autora, z nichž jedna je hrubě nakreslená skica zobrazující řitní otvor, označovaný jako „Salaìova řiť“, do níž míří dva neuměle nakreslené penisy s nohama a ohony.[14][14][2]
Remove ads
Vztah k Moně Lise
Skupina italských výzkumníků přišla s názorem, že modelem Mony Lisy byl Salaì, což dokazovala podobností některých rysů obličeje, zejména nosu a úst, s těmi, u nichž se předpokládá, že byl Salaì modelem. Tato tvrzení byla zpochybněna odborníky z Louvru.[15]
V populární kultuře
Filmy
Filmy nebo televizní seriály, ve kterých vystupuje jako postava:
- Život Leonarda da Vinciho (1972), herec: Bruno Piergentili
- Leonardo (2021), herec: Carlos Cuevas
Ostatní
- Salaì je hlavní postavou románu Cenacolo od Josepha Orbiho.[16]
- V románu Paula McAuleyho z roku 1994 Pasqualův anděl zasazeném do alternativní italské renesance je Salaì hlavní zápornou postavou.[17]
- Komiksová Vertigo série od DC Comics z roku 1995 Chiaroscuro: The Private Lives of Leonardo da Vinci (později vydaná jako grafický román) vypráví spekulativní příběh o milostném vztahu mezi Leonardem a Salaìem.
- V DLC videohry Assassin's Creed: Brotherhood z roku 2010 Ezio (protagonista) spolupracuje se Salaìem při hledání Leonarda da Vinciho. Hra zobrazuje Salaì jako Leonardova milence a Ezio si je tohoto vztahu vědom.
- Giacomo je hlavní postavou románu Leonardův stín od Christophera Graye [18]
- Salaì je hlavní postavou historického románu pro děti z roku 1975 Druhá paní.Giaconda od EL Konigsburg.
- Salaì je s Leonardem hlavní postavou portugalského románu Maria Cláudia z roku 2014 Retrato de Rapaz (Portrét chlapce).
Remove ads
Reference
Externí odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads