Sandra Day O'Connorová

Sandra Day O'Connorová (nepřechýleně O'Connor; 26. března 1930 El Paso, Texas – 1. prosince 2023 Phoenix, Arizona, USA) byla americká právnička, politička a první žena, která se stala soudkyní Nejvyššího soudu Spojených států, kterou byla od roku 1981 až do odchodu do důchodu v roce 2006.^[2] Do funkce byla nominována prezidentem Ronaldem Reaganem a její hlas byl často považován za rozhodující ve vyvážených případech Rehnquistova soudu i v začátcích Robertsova soudu.

Sandra Day O'Connorová
Narození	26. března 1930 El Paso
Úmrtí	1. prosince 2023 (ve věku 93 let) Phoenix
Příčina úmrtí	demence a onemocnění dýchacího systému
Bydliště	Phoenix El Paso
Alma mater	Stanfordova univerzita (do 1950) Stanford Law School Austin High School Stanfordova univerzita Radford School
Povolání	soudkyně, advokátka, politička a právnička
Ocenění	Cena Elizabeth Blackwellové (1985) Národní ženská síň slávy (1995) Margaret Brent Award (2000) Prezidentská medaile svobody (2009) Women of the Year (2023) … více na Wikidatech
Nábož. vyznání	Episkopální církev Spojených států amerických
Choť	John Jay O'Connor (1952–2009)
Rodiče	Henry A. Day[1]
Příbuzní	Ann Day (sestra)
Funkce	member of the State Senate of Arizona (1969–1975) Soudce nejvyššího soudu USA (1981–2006) Chancellor of the College of William & Mary (2005–2012)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Před příchodem na Nejvyšší soud byla soudkyní a volenou zastupitelkou v Arizoně. Byla první ženou, která se stala za republikánskou stranu předsedkyní Senátu státu Arizona.^[3] Po nominaci do Nejvyššího soudu byla v Senátu Spojených států potvrzena jednomyslně. 1. července 2005 oznámila svůj úmysl odejít do důchodu po potvrzení nominovaného nástupce.^[4] Samuel Alito byl nominován v říjnu 2005 a Sandru Day O'Connorovou ve funkci nahradil od 31. ledna 2006.

Jako umírněná republikánka, O'Connorová přistupovala ke každému případu beze snahy tvořit precedens. Nejčastěji hlasovala s konzervativním křídlem soudu. Často psala souhlasné názory, které však limitovaly dosah většinového názoru. Nejvýznamnější případy, k nimž psala většinový názor, zahrnují Grutter v. Bollinger a Hamdi v. Rumsfeld. Napsala také část většinového názoru per curiam v případu Bush v. Gore, a byla jednou ze tří spoluautorů většinového názoru v klíčovém případu Planned Parenthood v. Casey.

O'Connorová vyrůstala v Arizoně, na dobytkářském ranči svého otce. Právnické vzdělání získala na Stanfordově univerzitě, kde potkala i svého budoucího muže. Později ve Phoenixu v Arizoně. V době, kdy byla soudkyní Nejvyššího soudu, ji některé publikace řadily k nejvlivnějším ženám světa.^[5][6] 12. srpna 2009 jí prezident Barack Obama udělil Prezidentskou medaili svobody. Zemřela 1. prosince 2023 ve Phoenixu ve věku 93 let v důsledku komplikacích spojených s demencí a respiračním onemocněním.^[7]