Múzická umění

Múzická umění, dnes častěji scénická nebo performativní umění, jsou ty obory umění, při nichž umělci sami vystupují před publikem a používají svůj hlas, pohyby či tělo jako médium. Jsou to například hudba, tanec a divadlo, ve starověku také básnictví.

Apollón s múzami (kolem 500 př. n. l., Louvre)

Název

Tato umění, která nevytvářejí hmotná díla čili artefakty, měla své vlastní bohyně Múzy, kdežto výtvarná umění se pokládala za řemesla, protože pracovala s hmotným materiálem a vyžadovala tělesnou námahu. Naproti tomu múzická umění lépe odpovídala představě okamžité inspirace, kterou umělci poskytují právě múzy. Proto se na začátku řeckých básní často vzývá „múza“.^[1]

Od slova múza se odvozuje jak slovo muzeum (músaion), tak označení hudby v mnoha jazycích (musica, music, atd.) i hovorové české muzika.

Múzy a jejich umění

Hésiodos uvádí devět múz:

• Kaliopé („s krásným hlasem“)
• Euterpé („obveselující“)
• Erató („láskyplná“)
• Thaleia („sváteční, kvetoucí“)
• Melpomené („zpívající“)
• Terpsychoré („tančící v kruhu“)
• Kleió („oslavující“)
• Úrania („nebeská“)
• Polyhymnia („mnohozpěvná“). ^[2]

V jiných pramenech se ale uvádějí tři, čtyři nebo sedm múz s různými jmény. Teprve Pausanias přisoudil jednotlivým múzám různé druhy umění.