Severní Osetie-Alanie

Republika Severní Osetie-Alanie (rusky Республика Северная Осетия-Алания, Respublika Severnaja Osetija-Alanija; osetsky Республикæ Цæгат Ирыстон — Алани, Respublikæ Cægat Iryston — Alani) je jednou z republik Ruské federace.

Severoosetská republika-Alanie Республика Северная Осетия-Алания (Respublika Severnaja Osetija-Alanija) Республикæ Цæгат Ирыстон — Алани (Respublikæ Cægat Iryston — Alani)
znak vlajka
Geografie
Hlavní město	Vladikavkaz
Souřadnice	43°11′ s. š., 44°14′ v. d.
Rozloha	7 987 km²
Časové pásmo	moskevský čas UTC+03:00 Europe/Moscow
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	678 879 (2024)
Hustota zalidnění	85 obyv./km²
Jazyk	ruština, osetština
Národnostní složení	Oseti(nci) (65,1 %), Rusové (20,8 %)
Náboženství	52 % pravoslavné křesťanství, 29 % novopohanství a tradiční, 15 % islám, 13 % ostatní křesťanství, 3 % ateismus
Správa regionu
Stát	Rusko Rusko
Federální okruh	Severokavkazský
Druh celku	republika Ruské federace
Vznik	9. listopadu 1993
Prezident	Tajmuraz Mamsurov
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	RU-SE
Označení vozidel	15
Oficiální web	www.rso-a.ru
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Má rozlohu 8000 km² a žije tu přibližně 679 tisíc obyvatel. Jejím hlavním městem je Vladikavkaz. Leží na severním Kavkaze. Na jihu sousedí s Gruzií, resp. s odtrženeckou Jižní Osetií (část tamních obyvatel odešla po osamostatnění Gruzie na sever). Dalšími sousedy jsou ruské republiky Kabardsko-Balkarsko (na západě), Ingušsko (na východě) a Čečensko (malý cíp na severovýchodě). Na severu hraničí se Stavropolským krajem.

Název

Mešita ve Vladikavkazu

V posledních letech Sovětského svazu, následkem politiky glasnosti, sílilo na Kavkaze nacionalistické smýšlení. Mnoho intelektuálů ze Severoosetinské ASSR volalo po znovuzavedení názvu Alanie, odkazujícím na středověké království kočovných Alanů, považovaných za předchůdce dnešních Osetů/Osetinců. Vlivem této iniciativy se jméno „Alanie“ začalo stále více vžívat; zejména po r. 1989 se k němu hlásily různé kulturní a nacionalistické organizace, televizní stanice, firmy, sportovní týmy. V listopadu 1994 byl nakonec oficiální název republiky změněn z dosavadního Severní Osetie na Severní Osetie-Alanie.^[1]

Symboly

Vlajka

Podrobnější informace naleznete v článku Vlajka Severní Osetie-Alanie.

Vlajka Severní Osetie-Alanie je tvořena listem o poměru stran 2:3 se třemi vodorovnými pruhy, bílým, červeným a žlutým.^[2]

Vlajka je (až na poměr stran) stejná jako vlajka Jižní Osetie, nezávislého státu, který však není mezinárodně uznán a jehož území je okupované Ruskem, de jure je však součástí Gruzie.^[3]

Geografie

Na jihu má republika hornatý charakter, zatímco na severu rovinatý a nachází se zde Stavropolská planina. 22 % území je pokryto lesnatým terénem. Nejvýznamnějším vodním tokem je řeka Těrek se svou délkou přibližně 600 km.

Údolí Kurtat a mužský klášter

Obyvatelstvo

Obyvatelstvo ze 62 % tvoří Oseti (častěji psáno, i když méně vhodně, Osetinci^[4][5]), kteří jsou většinou pravoslavného vyznání. Ruská menšina tvořící 23 % populace je také převážně pravoslavná.

Mezi nejvýznamnější města patří Alagir, Ardon, Beslan, Digora, Mozdok a hlavní město Vladikavkaz.

Úředními jazyky jsou ruština a osetština. Oba dva používají ke psaní azbuku.

Ekonomika

Přes své problémy s narůstající populací kvůli přílivu uprchlíků je Severní Osetie nejlépe prosperující republikou na severním Kavkazu.^[zdroj?] Dosáhla velké míry urbanizace a industrializace.^[zdroj?] Její továrny produkují kovové, olověné a zinkové výrobky, wolfram, elektroniku, chemikálie a potraviny.^[zdroj?]

Místní zemědělství je zaměřeno především na chov ovcí a koz a na pěstování obilnin, ovoce a bavlny.

V roce 2016 je Severní Osetie-Alanie s dluhem 10,52 miliard rublů druhou nejzadluženější oblastí Ruské federace. V důsledku ostré rozpočtové krize plánuje ruská vláda v roce 2016 na další tři roky takřka sedminásobně snížit objem rozpočtových úvěrů pro regiony, což dostane Severní Osetii-Alanii spolu s dalšími 19 regiony na pokraj bankrotu.^[6]