Seznam obětí černobylské havárie

Seznam obětí černobylské havárie uvádí osoby, které zemřely v přímé souvislosti s havárií Černobylské jaderné elektrárny z 26. dubna 1986.

Oběti

Jméno	Datum narození	Datum úmrtí	Povolání	Příčina smrti	Poznámka
Aleksandr Akimov	19530506a6. května 1953	19860511a11. května 1986	vedoucí pracovník 4. bloku	radiační popáleniny na 100 % těla	V elektrárně začal pracovat v září 1979. V době výbuchu se nacházel v řídící místnosti, poté pracoval několik hodin v silné radiaci a to bez jakýchkoliv ochranných prostředků. Snažil se společně s Toptunovem obnovit chlazení reaktoru. Dostal smrtelnou radiační dávku, odhadem až 15 Sv.
Anatolij Baranov[pozn. 1]	19530613a13. června 1953	19860520a20. května 1986	elektroinženýr, vedoucí elektrotechnik	akutní nemoc z ozáření	V elektrárně začal pracovat v červnu 1978. Po výbuchu se snažil zamezit šíření požáru. Zastavil přívod vodíku ke generátorům, čímž zažehnal nebezpečí exploze ve strojovně.
Vjačeslav Bražnik	19570503a3. května 1957	19860514a14. května 1986	obsluha a údržbář parních turbín	akutní nemoc z ozáření	V elektrárně začal pracovat v červnu 1979. V době výbuchu se nacházel ve strojovně. Jako jeden z prvních se podílel na lokalizaci havárie a snažil se zabránit šíření požáru.
Viktor Děgťarenko	19540810a10. srpna 1954	19860519a19. května 1986	obsluha reaktoru	akutní nemoc z ozáření	V elektrárně začal pracovat v srpnu 1980. V okamžiku výbuchu se nacházel v blízkosti čerpadel. Byl opařen radioaktivními parami nebo vodou. Navzdory svým popáleninám pomáhal z trosek zachraňovat své kolegy a bojovat s ohněm.
Valerij Choděmčuk	19510324a24. března 1951	19860426a26. dubna 1986	operátor a obsluha hlavních oběhových čerpadel	počáteční výbuch	V elektrárně začal pracovat od září 1973. V době výbuchu se pravděpodobně nacházel ve strojovně hlavních oběhových čerpadel. S největší pravděpodobností zemřel okamžitě při výbuchu. Jeho tělo nebylo nikdy nalezeno. Pravděpodobně je pohřben pod troskami reaktoru. V reaktorové budově má pamětní desku. Se Šašenokem byli jediní, kteří zemřeli v den havárie.
Leonid Christič	19530228a28. února 1953	19861002a2. října 1986	voják – palubní inženýr, poručík	zřícení vrtulníku[pozn. 2]
Nikolaj Hanžuk	19600626a26. června 1960	19861002a2. října 1986	voják – letecký mechanik	zřícení vrtulníku[pozn. 2]
Vasilij Ignatěnko	19610313a13. března 1961	19860513a13. května 1986	hasič – starší seržant	akutní nemoc z ozáření	Jeho posádka přijela na místo nehody v 1:35 jako první. Dostal smrtelnou dávku při pokusu uhasit střechu a aktivní zónu reaktoru.
Jekatěrina Ivaněnko	19320911a11. září 1932	19860526a26. května 1986	členka ostrahy	akutní nemoc z ozáření	Během nehody byla ve službě, kde zůstala celou noc až do rána. Sloužila na vrátníci, naproti 4. bloku. Nalezli ji kolem 5. hodiny ležet na silnici, odkud byla převezena do nemocnice.
Olexandr Junchkind	19580415a15. dubna 1958	19861002a2. října 1986	voják – navigátor	zřícení vrtulníku[pozn. 2]
Viktor Kibenok	19630217a17. února 1963	19860511a11. května 1986	hasič – velitel	akutní nemoc z ozáření	Jeho posádka přijela na místo nehody v 1:35 jako první. Prováděl průzkum v oblastech okolo 4. reaktoru. Se svojí posádkou bojoval s ohněm v oddělení reaktoru, separátorů a v ústředním sále.
Jurij Konoval	19420101a1. ledna 1942	19860528a28. května 1986	elektrikář	akutní nemoc z ozáření	V černobylské elektrárně začal pracovat v květnu 1981.
Aleksandr Kudrjavcev	19571211a11. prosince 1957	19860514a14. května 1986	inženýr a vedoucí technik 4. reaktoru	akutní nemoc z ozáření	V elektrárně začal pracovat v dubnu 1981. Během prvních hodin po nehodě se zúčastnil kontroly reaktoru. Podíval se přímo do otevřeného jádra reaktoru.
Anatolij Kurguz	19570612a12. června 1957	19860512a12. května 1986	starší operátor 4. reaktoru	akutní nemoc z ozáření	V elektrárně začal pracovat v červnu 1980. V době výbuchu se nacházel na svém pracovišti, poblíž epicentra výbuchu. Byl opařen radioaktivními parami a dostal smrtelnou dávku záření. Navzdory hrozným popáleninám, pomáhal z trosek zachraňovat své kolegy.
Aleksandr Lelečenko	19380726a26. července 1938	19860507a7. května 1986	elektroinženýr, zástupce vedoucího	akutní nemoc z ozáření	Měl na starosti zabezpečovací zařízení a hasicí systémy. Testoval nouzové zdroje elektrické energie a distribuční sítě. Po havárii odstavil elektrolyzéry na výrobu vodíku a jeho přívod ke generátorům. Tím zabránil možnému dalšímu výbuchu. Poté se pokusil obnovit napájení do vodních čerpadel. Po obdržení první pomoci se vrátil do elektrárny a pracoval ještě několik hodin.
Viktor Lopaťuk	19600822a22. srpna 1960	19860517a17. května 1986	elektrikář	akutní nemoc z ozáření	V elektrárně začal pracovat v červnu 1983. Byl Lelečenkuv podřízený. Dostal smrtelnou dávku záření při vypínání elektrolyzéru.
Klavdia Luzganova	19270509a9. května 1927	19860731a31. července 1986	členka ostrahy	akutní nemoc z ozáření	Hlídala staveniště skladu paliva, které se nacházelo asi 200 metrů od havarovaného 4. bloku.
Aleksandr Novik	19610811a11. srpna 1961	19860726a26. července 1986	strojník – inspektor zařízení pro turbíny	akutní nemoc z ozáření	Dostal smrtelnou dávku záření během hašení a stabilizace turbínové haly.
Ivan Orlov	19450110a10. ledna 1945	19860513a13. května 1986	technický pracovník	akutní nemoc z ozáření	Dostal smrtelnou dávku záření při pokusu o obnovení chlazení reaktoru vodou.
Konstantin Pěrčuk	19521123a23. listopadu 1952	19860520a20. května 1986	vedoucí inženýr a operátor turbín	akutní nemoc z ozáření	V elektrárně začal pracovat v květnu 1980. V době výbuchu se nacházel ve strojovně, kde se poté snažil likvidovat požár. Odstavil jedno z čerpadel, kterým unikala voda z prasklého potrubí, čímž ulehčil záchranné práce.
Valerij Perevozčenko	19470506a6. května 1947	19860613a13. června 1986	vedoucí pracovník reaktorové sekce	akutní nemoc z ozáření	V elektrárně začal pracovat v dubnu 1981. Po výbuchu pospíchal za svými kolegy. Dostal smrtelnou dávku záření při pokusu najít a zachránit Chodemčuka a další. Pohlédl přímo do otevřeného reaktoru a byl jedním z prvních, kdo si uvědomil, že reaktor je zničený. Utrpěl silné radiační popáleniny.
Georgij Popov	19400221a21. února 1940	19860613a13. června 1986	inženýr a specialista na seřizování parních turbín	akutní nemoc z ozáření	Podílel se na hašení turbínové haly.
Vladimir Pravik	19620613a13. června 1962	19860511a11. května 1986	hasič – velitel	radiační popáleniny	Jeho posádka přijela na místo nehody v 1:35 jako první. Dostal smrtelnou dávku při pokusu uhasit střechu a aktivní zónu reaktoru.
Viktor Proskurjakov	19550904a4. září 1955	19860617a17. června 1986	starší inženýr 4. reaktoru	akutní nemoc z ozáření	V elektrárně začal pracovat v roce 1981. V době výbuchu se nacházel v kontrolní místnosti. V prvních hodinách po havárii kontroloval stav reaktoru a nouzových systémů. Podíval se přímo do otevřeného jádra reaktoru.
Vladimir Savenkov	19580215a15. února 1958	19860521a21. května 1986	obsluha parních turbín	akutní nemoc z ozáření
Anatolij Sitnikov	19400120a20. ledna 1940	19860530a30. května 1986	zástupce hlavního provozního inženýra	akutní nemoc z ozáření	V elektrárně pracoval od května 1975. Podílel se na likvidaci havárie na 4. bloku. Zkoumal celý blok reaktoru a centrální halu, vylezl na střechu bloku, odkud se podíval do otevřeného reaktoru. Dostal smrtelnou dávku kolem 15 Sv.
Anatolij Šapopalov	19410406a6. dubna 1941	19860519a19. května 1986	elektrotechnik	akutní nemoc z ozáření	V elektrárně začal pracovat v dubnu 1978. V době výbuchu se nacházel ve strojovně. Společně s ostatními kolegy se podílel na lokalizaci havárie a snažil se zabránit šíření požáru.
Vladimir Šašenok	19510401a1. dubna 1951	19860426a26. dubna 1986	inženýr a seřizovač automatických systémů	tepelné a radiační popáleniny, poranění páteře a žeber	V elektrárně pracoval od srpna 1980. Byl nalezen v bezvědomí. Zemřel v nemocnici, aniž by nabyl vědomí. S Choděmčukem byli jediní, kteří zemřeli v den havárie.
Vladimir Tiščura	19591215a15. prosince 1959	19860510a10. května 1986	hasič	akutní nemoc z ozáření	Jeho posádka přijela na místo nehody v 1:35 jako první. Prováděl průzkum v oblastech okolo 4. reaktoru. Se svojí posádkou bojoval s ohněm v oddělení reaktoru, separátorů a v ústředním sále.
Nikolaj Titěnok	19621205a5. prosince 1962	19860516a16. května 1986	hasič	akutní nemoc z ozáření	Jeho posádka přijela na místo nehody v 1:35 jako první. Prováděl průzkum v oblastech okolo 4. reaktoru. Se svojí posádkou bojoval s ohněm v oddělení reaktoru, separátorů a v ústředním sále.
Leonid Toptunov	19600816a16. srpna 1960	19860514a14. května 1986	hlavní inženýr – řízení reaktoru	akutní nemoc z ozáření	V elektrárně začal pracovat v březnu 1983. V době výbuchu se nacházel v řídící místnosti, poté pracoval několik hodin v silné radiaci a to bez jakýchkoliv ochranných prostředků. Snažil se společně s Akimovem obnovit chlazení reaktoru.
Nikolaj Vaščuk	19590605a5. června 1959	19860514a14. května 1986	hasič	akutní nemoc z ozáření	Jeho posádka přijela na místo nehody v 1:35 jako první. Prováděl průzkum v oblastech okolo 4. reaktoru. Se svojí posádkou bojoval s ohněm v oddělení reaktoru, separátorů a v ústředním sále.
Jurij Věršinin	19590522a22. května 1959	19860721a21. července 1986	strojník – inspektor pro zařízení pro turbíny	akutní nemoc z ozáření	V elektrárně začal pracovat v červenci 1983. V době výbuchu se nacházel ve strojovně, kde se poté podílel na hašení a stabilizaci strojovny.
Volodymyr Vorobjov	19560321a21. března 1956	19861002a2. října 1986	voják – velitel posádky vrtulníku, kapitán	zřícení vrtulníku[pozn. 2]

Poznámky

1. Občas je zaměňován s Borisem Baranovem, který s dalšími dvěma muži umožnil odčerpání vody ze strojovny; všichni tři přežili.^[1]
2. Dne 2. října 1986 zavadil vrtulník Mi-8 o lano jeřábu a zřítil se jen pár metrů od 4. bloku. V této době již byl reaktor uhašen, probíhala dekontaminace budov a stavba sarkofágu. V rámci dekontaminačních prací se z vrtulníků lilo na střechu polyvinylacetátové lepidlo, které mělo fixovat radioaktivní prach. Po ztuhnutí měla být vrstva lepidla odříznuta a uložena mezi radioaktivní odpad.^[2]