Seznam států s žádným nebo částečným mezinárodním uznáním

Seznam států s nejasným mezinárodním statusem obsahuje subjekty, které nejsou plně mezinárodně diplomaticky uznávanými státy. Zahrnuje všechny od členských států OSN, které jsou v podstatě plně nezávislé i uznané, ale jeden nebo více států je neuznávají nebo si činí nároky na jejich území, až po státy neuznané nikým, které de iure patří k jiným státům, jako Somaliland.

Jediný stát, který není součástí OSN, ale nejde o stát s žádným nebo částečným mezinárodním uznáním je Vatikán.

Členské státy OSN

Členské státy OSN neuznané jedním nebo více členskými státy OSN.

Název	Mapa	Status	Nároky jiných států
Arménie Arménie		Arménie je nezávislá od roku 1991, ale je neuznávána jedním členským státem OSN, a to Pákistánem. Důvodem je pákistánská podpora Ázerbájdžánu během války v Náhorním Karabachu.	—
Čína Čína		Čínská lidová republika není uznávána Tchaj-wanem; ani státy, které Tchaj-wan uznávají, nenavázaly s Čínou diplomatické vztahy.	Tchaj-wan Tchaj-wan považuje Čínu za součást svého území.
Kypr Kypr		Kypr není uznáván jedním členským státem OSN (Turecko) a jedním nečlenským státem (Severní Kypr).	Severokyperská turecká republika považuje Kypr za součást svého území.
Izrael Izrael		Izrael vyhlásil nezávislost v roce 1948, ale 28 členských států OSN ho dosud neuznává.	Palestina Palestina považuje část izraelského území za součást území svého.
Severní Korea Severní Korea		Severní Korea vyhlásila nezávislost v roce 1948, ale dosud není uznávána Jižní Koreou a Japonskem.	Jižní Korea Jižní Korea považuje Severní Koreu za součást svého území.
Jižní Korea Jižní Korea		Jižní Korea vyhlásila nezávislost v roce 1948, ale dosud není uznávána Severní Koreou.	Severní Korea Severní Korea považuje Jižní Koreu za součást svého území.

Nečlenské státy OSN

Uznané alespoň jedním členským státem OSN

Název	Mapa	Status	Nároky jiných států
Abcházie Abcházie		Mezinárodní uznání: Abcházie vyhlásila nezávislost v roce 1999. V současnosti je uznávána pěti členskými státy OSN (Rusko, Venezuela, Nikaragua, Nauru a Sýrie) a dvěma nečlenskými státy (Jižní Osetie a Podněstří).	Gruzie Gruzie považuje Abcházii za součást svého území.
Tchaj-wan Tchaj-wan		Tchaj-wan nebo také Čínská republika byla do roku 1971 považována za člena OSN, dokonce měla křeslo v Radě bezpečnosti a podle OSN měla také nárok na celou pevninskou Čínu. Po roce 1971 byla ale vláda Čínské lidové republiky uznána OSN jako právoplatná vláda Číny i Tchaj-wanu. Tchaj-wan ale zůstává de facto nezávislý a nárokuje si zbytek Číny jako své právoplatné území. Tchaj-wan je uznán jako nezávislý stát 12 členskými státy OSN a Vatikánem.[1]	Čína Čína považuje Tchaj-wan za součást svého území.
Kosovo Kosovo		Mezinárodní uznání: Kosovo se de facto a částečně i de iure odtrhlo od Srbska v roce 1999. Podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244 byly v Kosovu rozmístěny síly OSN, Kosovo dostalo širokou autonomii, ale zůstalo de iure součástí Srbska. V roce 2008 vyhlásilo Kosovo nezávislost navzdory rezoluci OSN, podle které mělo zůstat součástí Srbska. Jeho nezávislost uznává 98 členských zemí OSN a Tchaj-wan.	Srbsko Srbsko považuje Kosovo za součást svého území.
Severní Kypr		Severní Kypr vyhlásil nezávislost v roce 1983 za pomoci tureckých invazních jednotek. Dodnes je uznáván jen jedním státem, a to Tureckem.	Kypr Kypr považuje Severní Kypr za součást svého území.
Palestina Palestina		Mezinárodní uznání: Organizace pro osvobození Palestiny vyhlásila nezávislost Palestiny v Alžíru roku 1988. V té době neměla v Palestině žádnou faktickou moc. V roce 1993 uznal Izrael Organizaci pro osvobození Palestiny za „zástupce palestinského lidu“ a předal jí nějaké pravomoci. 29. listopadu 2012 přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci č. 67/19, která zvýšila status palestinského zástupce na nečlenský stát (pro tento krok hlasovalo 138 států, 9 hlasovalo proti a 41 se zdrželo), což udělalo z Palestiny de iure nezávislý stát, ale území Palestiny je stále okupováno Izraelem.	Izrael Izrael neuznává nezávislost Palestiny, přímo okupuje většinu palestinského území a nad autonomními částmi má kontrolu.
Západní Sahara Západní Sahara		Saharská arabská demokratická republika vyhlásila nezávislost na Španělsku v roce 1976. Pár týdnů na to byla obsazena vojsky Maroka. Od té doby je Marokem, které ji považuje za součást svého území, okupována. V současnosti je uznávána 85 státy světa.	Maroko Maroko považuje Saharskou arabskou demokratickou republiku za součást svého území.
Jižní Osetie Jižní Osetie		Mezinárodní uznání: Jižní Osetie vyhlásila nezávislost v roce 1991. V současnosti je uznávána pěti členskými státy OSN (Rusko, Venezuela, Nikaragua, Nauru a Sýrie) a třemi nečlenskými (Abcházie, Podněstří a Saharská arabská demokratická republika).	Gruzie Gruzie považuje Jižní Osetii za součást svého území.
Afghánistán Afghánistán		V roce 2021 dobylo celé území hnutí Tálibán, které zde vyhlásilo Afghánský islámský emirát, který nebyl do roku 2025 žádnou vládou uznán za stát.[2][3] V červenci 2025 byla tálibánská vláda uznána Ruskem.[4]	žádné[pozn. 1][5]

Uznané jen nečlenskými státy OSN

Název	Mapa	Status	Nároky jiných států
Podněstří Podněstří		Mezinárodní uznání: Podněstří vyhlásilo nezávislost v roce 1990. Současně je uznaný pouze třemi nečlenskými a taktéž neuznanými státy: Abcházií, Jižní Osetií a Republikou Arcach.	Moldavsko Moldavsko považuje Podněstří za součást svého území.

Neuznané žádným státem

Název	Mapa	Status	Nároky jiných států
Somaliland Somaliland		Somaliland byl původně britskou kolonií, zatímco zbytek Somálska byl italskou kolonií. Po dekolonizaci v roce 1960 uznala Velká Británie nezávislost Somalilandu, ale o pár dní později se spojil s Italským Somálskem a vytvořili jednotné Somálsko. V roce 1991 Somaliland vyhlásil na Somálsku nezávislost, ale žádný stát světa ho neuznal.	Somálsko Somálsko považuje Somaliland za součást svého území.

Nestátní entity

Související informace naleznete také v článcích Kvazistát, Mikronárod a Násilný nestátní aktér.

• Maltézský řád je nestátní subjekt mezinárodního práva, ale není v tomto seznamu, protože si nenárokuje žádné území. Maltézský řád má navázány diplomatické styky s některými členskými státy OSN.
• Ve výčtu nejsou zahrnuty tzv. mikronárody, protože často nelze jednoznačně prokázat, že fakticky mají pod kontrolou území, které si nárokují.
• Rovněž nejsou zahrnuty oblasti, ve kterých probíhá ozbrojený konflikt, přestože se v takovýchto oblastech mohou vytvořit nové subjekty mající státní charakter (Rojava, Islámský stát atd.). Situace v těchto oblastech se může změnit podle vývoje daného konfliktu. O těchto subjektech pojednává článek kvazistát.