Siard Nosecký

František Kristián Ezechiel Nosecký (později přijal řádové jméno Siard, známý jako malíř Siard (Siardus) Nosecký, 12. dubna 1693, Praha-Staré Město^[2] – 18. ledna 1753, Velká Chyška (Pelhřimov),^[1] byl český římskokatolický duchovní, strahovský premonstrát a barokní malíř.

Siard František Nosecký
malíř Siardus Nosecký
Narození	12. dubna 1693 Praha-Staré Město České království České království
Úmrtí	28. ledna 1753 (ve věku 59 let), 25. ledna 1753 (ve věku 59 let) nebo 18. ledna 1753 (ve věku 59 let) Velká Chyška (Pelhřimov)[1] České království České království
Povolání	Římskokatolický duchovní
Rodiče	Václav Jindřich Nosecký
Znám jako	Barokní malíř, člen [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků řádu premonstrátských řeholních kanovníků – Premonstrátů]]
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Malířská výzdoba teologického sálu Strahovského kláštera

Narodil se jako František Kristián Ezechiel Nosecký v rodině malíře Václava Jindřicha Noseckého na Starém Městě pražském. První malířské vzdělání získal od svého otce.

Freska na stropě kostela v interiéru zámku v Pátku u Peruce

Později v mládí studoval na jihlavském gymnáziu a poté v tamním jezuitském semináři. S otcem spolupracoval na výzdobě kaple Bolestné Panny Marie v jihlavském kostele sv. Jakuba Většího.

V roce 1714 vstoupil do kanonie premonstrátů na pražském Strahově, a zde přijal řeholní jméno Siard. V roce 1721 přijal kněžské svěcení a byl poslán jako duchovní správce na premonstrátskou faru při kostele svatého Jana Křtitele ve Velké Chyšce u Pelhřimova. Později se vrátil na Strahov jako provizor (hospodářský správce kláštera).

Vedle své duchovenské a správní činnosti se věnoval malířství a proslul jako malíř fresek i olejových oltářních obrazů, například v kostele svatého Apolináře na Novém Městě v Praze, v Želivi, ve Velké Chyšce, v Bohušovicích, v Havlíčkově Brodě nebo obraz na děkanství v Žatci,^[3] jež jsou inspirovány Karlem Škrétou.^[1] Zemřel v roce 1753 ve Velké Chyšce.^[4]

Některé malířské práce

• freska Hagar s Ismaelem v poušti, kaple Bolestné Panny Marie v kostele sv. Jakuba Většího v Jihlavě
• obraz sv. Vavřince, Kostel svatého Jakuba, Jihlava^[5]
• 1721 7 fresek v dolní chodbě Strahovského kláštera
• 1723 výzdoba Teologického sálu knihovny Strahovského kláštera
• 1726 13 lunet cyklu ze života sv. Jana Nepomuckého, kaple sv. Jana Nepomuckého v děkanském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Žatci
• 1727 fresky opatské jídelny Strahovského kláštera, klenby kapitulní síně a letního refektáře, freska pod kruchtou klášterního kostela
• 1733 (?) fresková výzdoba kopule poutního kostela Jména Panny Marie Sepekov
• Chvalín (farnost Doksany) – kaple sv. Jana Nepomuckého
• Horoměřice, freska na klenbě zámecké kaple sv. Anny
• 1739 freska Apoteózy sv. Jana Nepomuckého, kaple sv. Jana Nepomuckého v Plandrech
• 1740-43 fresky v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Vojslavicích^[6]
• fresková výzdoba zámecké kaple sv. Anny, Zámek Herálec
• 1740 fresky v kostele svatého Jana Křtitele, Velká Chyška, kostel zbořen 1897^[7]
• 1746 fresková výzdoba kaple Panny Marie Pasovské , Kostel Nanebevzetí Panny Marie Strahovského kláštera
• kolem 1750 fresky v zámku řádu premonstrátů v Pátku
• 1750-53 fresky v kostele Zvěstování Panny Marie v Mariánském Týnci^[8], zničeno 1920