Simon van der Meer

Simon van der Meer (24. listopadu 1925 Haag – 4. března 2011 Ženeva) byl nizozemský fyzik, který přišel s představou stochastického ochlazování při srážkách částic v částicovém urychlovači, umožňující objev intermediálních částic slabé interakce (W⁺, W⁻ a Z⁰). Tyto částice byly pod vedením Carla Rubbii na urychlovači v CERNu v roce 1983 objeveny. Za tento objev získal van der Meer a Carlo Rubbia v roce 1984 Nobelovu cenu za fyziku.

Simon van der Meer
Narození	24. listopadu 1925 Haag
Úmrtí	4. března 2011 (ve věku 85 let) Ženeva
Příčina úmrtí	rakovina
Bydliště	Haag
Alma mater	Delftská technická univerzita Christelijk Gymnasium Sorghvliet
Povolání	fyzik a vynálezce
Zaměstnavatelé	Evropská organizace pro jaderný výzkum Philips
Ocenění	Dennis Gabor Medal and Prize (1982) Nobelova cena za fyziku (1984) čestný doktor Gentské univerzity čestný doktor Amsterdamské univerzity
Choť	Catharina M. Koopman
Příbuzní	Gay van der Meer (sestra)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

V roce 1952 absolvoval Vyšší technickou školu v Delftu (Nizozemsko). Pak pracoval pro společnost Philips, než v roce 1956 přešel do CERNu. Zde pracoval až do svého důchodu v roce 1990.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Simon van der Meer na anglické Wikipedii.

Tento článek potřebuje doplnit či upravit literaturu.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Simon van der Meer na Wikimedia Commons
• Osoba Simon van der Meer ve Wikicitátech (anglicky)
• (anglicky) Vlastní biografie van der Meera
• Oslava při ohlášení zisku Nobelovy ceny Archivováno 31. 3. 2008 na Wayback Machine.
• fyzikal.unas.cz Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
• www.aldebaran.cz

Portály: Fyzika | Lidé | Nizozemsko