Sinchajská revoluce

Sinchajská revoluce nebo také První čínská revoluce je politický převrat, který se odehrál v letech 1911–1912 v Číně. Bylo svrženo císařství (mandžuská dynastie Čching) a vznikla Čínská republika.

Sunjatsen během revoluce

Ulice Šanghaje po šanghajském povstání

Sinchajská revoluce
Bitva císařské armády (vlevo) s revoluční armádou (vpravo)
Trvání	10. října 1911 – 12. února 1912 (4 měsíce a 2 dny)
Místo	Čína
Výsledek	vítězství revoluce abdikace císaře Süan-tchunga pád dynastie Čching konec říše Čching vznik Čínské republiky destabilizace Číny
Změny území	získání de facto nezávislosti Vnějšího Mongolska a Tibetu
Strany
revoluce Čínská aliance Chu-pejská vojenská vláda Šan-si S’-čchuan Jün-nan Če-ťiang odbojové hnutí krajští úředníci a vojenští vůdci separatisté: Vnější Mongolsko Tibet Tibet Tuva vláda říše Čching čínské ozbrojené síly Pekingská armáda monarchisté
Velitelé
Sunjatsen Chuang Sing Li Jüan-chung Tögs-Ochiryn Namnansüren Thubtän Gjamccho Tsarong Kombu-Dorzhu Süan-tchung Jüan Š’-kchaj
Síla
100 000 neznámá 200 000
Ztráty
cca 50 000 neznámé cca 170 000
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Revoluce začala Wučchangským povstáním 10. října 1911 ve Wu-čchangu a rychle se rozšířila do patnácti provincií z osmnácti. Jejich zástupci 29. prosince 1911 vyhlásili republiku. Prozatímním prezidentem byl zvolen Sunjatsen, představitel strany Kuomintang. V únoru 1912 císař Pchu-i abdikoval. Zároveň rezignoval i Sunjatsen. Novým prezidentem byl zvolen Jüan Š’-kchaj, který inklinoval k vojenské diktatuře. Sunjatsen v dubnu 1913 proto zahájil novou revoluci, ta však byla během léta potlačena. Režim se rychle utužil, na podzim 1913 byl zakázán Kuomintang a rozpuštěn parlament. Značnou moc postupně získali také vojenští náčelníci v jednotlivých provinciích.^[1][2]