Siválik

Siválik, též Šiválik, (hindsky शिवालिक) je pohoří, horské pásmo v severní Indii a Nepálu, které tvoří jihozápadní okraj Himálaje. Je asi 2400 km dlouhé^{[pozn. 1]} a široké od 10 do 50 km. Průměrná výška se pohybuje od 1500 do 2000 m.^[1] Zvedá se příkře nad Indoganžskou nížinu a táhne se téměř od řeky Indus až skoro po Brahmaputru.

Siválik शिवालिक Shiwālik parvat
Satelitní snímek pohoří Siválik
Nejvyšší bod	2591 m n. m.
Délka	1 600 km
Nadřazená jednotka	Himálaj
Sousední jednotky	Indoganžská nížina
Světadíl	Asie
Stát	Pákistán Pákistán Indie Indie Nepál Nepál
Povodí	Indus, Ganga, Brahmaputra
Souřadnice	27°46′ s. š., 82°24′ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Řeka Ganga a pohoří Siválik u města Rišikeš

Z litologického a vývojového hlediska tvoří Siválik pásmo Subhimálaje.

V některých Sanskrtských textech bývá tato oblast nazývána Manak Parbat.^[2] Siválik znamená doslova Šivovy kadeře.^[3]

Geologie

Ganga protékající Siválikem

Geologicky patří Siválik k třetihorním usazeninám vnějšího Himálaje. Tvoří je převážně pískovce a slepence, což jsou zpevněné úlomky hornin původem z rozlehlého pohoří na severu. Kvalita tohoto zpevnění však často není nejlepší.^[4] Geologicky se tak Siválik shoduje s flyšovými oblastmi Alp. Podle zbytkové magnetizace pískovce a prachovce lze usuzovat na stáří sedimentu mezi 16–5,2 milionu let, přičemž nejstarší část pohoří Siválik obnažuje řeka Ghághra v Nepálu.^[5]

Geografie

Siválik je nejjižnější a geologicky nejmladší východo-západní horské pásmo Himálaje, které má četné vedlejší hřbety a táhne se od státu Arunáčalpradéš přes Bhútán a Západní Bengálsko dál na západ přes Nepál a Uttarákhand do Himáčalpradéše a Kašmíru. V severojižním směru se jím prořezává řada velkých řek tekoucích z Himálaje.

Severně od Siváliku se do výše 3700–4500 m prudce vypíná pásmo Malého či Nižšího Himálaje známého též jako Mahábhárat či Himáčal. Zvedá se podél linie geologických zlomů. Na mnoha místech se k sobě Siválik a Mahábhárat těsně přibližují, jinde je však dělí 10 až 20 km široká údolí.

Prehistorie

Siválik patří k oblastem s nejbohatšími nalezišti zkamenělin velkých zvířat v Asii. Jak ukazují četné nálezy, žilo zde mnoho rozmanitých druhů zvířat. Mimo jiné se tu našly pozůstatky předků medvěda pyskatého, předchůdce žirafy sivatheria či obří pravěké želvy Megalochelys atlas.^[6]

K obyvatelům zdejší oblasti patřil také prapředek člověka Sivapithecus, dříve známý jako Ramapithecus.

Byly zde nalezeny i pozůstatky osídlení kultury Sóán z období nejstaršího paleolitu (asi 500 000–125 000 B. P.^[7][8] Tato kultura z období industrie Acheuléen byla pojmenována podle údolí řeky Sóán v pohoří Siválik v pákistánské provincii Pandžáb. Její příslušníci patřili k druhu člověk vzpřímený.

Demografie

Nízká hustota osídlení Siváliku a strmých jižních svahů pohoří Mahábhárat spolu s nakažlivou malárií ve vlhkých lesích na jejich úpatí vytvořily kulturní, jazykové a politické hraniční pásmo mezi hustě osídlenou Indoganžskou nížinou na jihu a „vysočinou“ za srázy Nižšího Himálaje a dokonale od sebe izolovaly jejich obyvatelstvo, čímž umožnily jeho rozdílný vývoj co do jazyka, rasy a kultury.

Zajímavost

Po pohoří Siválik je pojmenována Třída Shivalik víceúčelových fregat Indického námořnictva.