Sjednocená východoindická společnost

Sjednocená východoindická společnost^[1] (označovaná též jako Nizozemská nebo Holandská východoindická společnost (nizozemsky Vereenigde Oost-Indische Compagnie) byla založena v roce 1602 jako první akciová společnost vůbec. Koncem 16. století ovládali Portugalci v oblasti Indického oceánu obchod s kořením, na kterém chtěli získat účast nizozemští mořeplavci. Za účelem rozdělení rizika a zisku spojeného s obchodováním s východní Indií společnost založili bohatí obchodníci z Amsterdamu.

Sjednocená východoindická společnost
Logo
Základní údaje
Právní forma	veřejně obchodovaná společnost
Datum založení	1602
Datum zániku	1799
Předchůdci	United Amsterdam Company Compagnie van De Moucheron Delftse Vennootschap Verenigde Zeeuwse Compagnie
Adresa sídla	Oost-Indisch Huis, Nizozemsko
Charakteristika firmy
Oblast činnosti	obchod
Produkty	obchod s kořením
Dceřiná společnost	Nizozemská západoindická společnost
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Předchůdci

První výprava nizozemských lodí do Asie začala v roce 1594, kdy se devět nizozemských kupců spojilo a založilo jednorázovou Společnost vzdálených zemí. Expedice sestávala ze čtyř lodí – Hollandia, Amsterdam, Mauritius a Duyfken pod velením Cornelise de Houtmann a Gerrita van Beuningen. Výprava vyplula 2. dubna 1595 z kotviště u ostrova Texel a zamířila do Indonésie. Po cestě většina posádky zahynula na kurděje, přesto se expedice dostala do Bantamu na Jávě za 15 měsíců. Zde se dostala do střetu s místními domorodci a musela urychleně odplout. Pro nedostatek posádky byla dokonce opuštěna loď Amsterdam. Zpět do Nizozemska dorazila v roce 1597, cestu přežilo 87 námořníků z celkových 240. Finančně byla neúspěchem, ukázala však, že je možné využít cestu Portugalců kolem mysu Dobré naděje a dostat se tak do Indie a dále do Indonésie. Expedici v dalších šesti letech následovalo 15 výprav o celkovém počtu 65 lodí, sponzorovaných celkem 8 různými společnostmi.^[zdroj?]

Historie

Faktorie Sjednocené východoindické společnosti v Bengálsku, 1665

1 duit mince z roku 1735, ražená v Holandsku pro VOC

Jelikož se do Asie mezi léty 1595–1601 vypravilo 16 obchodních expedic a většina z nich se vrátila s cenným nákladem, nastal úpadek cen koření v Nizozemsku a přitom nárůst výkupních cen v Asii, což mělo za následek nerentabilitu podnikání v tomto oboru. Z rozhodnutí generálních stavů Nizozemské republiky byla 20. března 1602 založena jednotná společnost – Vereenigte Oost-Indische Compagnie. Této společnosti byl od vlády zaručen obchodní monopol mezi mysem Dobré naděje a Magellanovým průlivem s právem uzavírat smlouvy se sousedními státy, v nových oblastech jmenovat správní úředníky a udržovat ozbrojené síly. První ztráta území pro Portugalce přišla v roce 1603, kdy Nizozemci zabrali ostrov Ambon. V letech 1605 a 1606 získali Molucké ostrovy a v roce 1641 Malaku v Malajsii. Poražení Portugalců v roce 1656 přineslo Nizozemcům vládu nad Cejlonem, s jeho drahými kameny, perlami a skořicí, v letech 1661–1663 je vyhnali i z Kóčinu a Kalikatu v Indii. Do roku 1755 získali Nizozemci kontrolu nad většinou ostrova Jávy. Východoindická společnost (respektive její pověřenec Jan van Riebeeck) také založila v roce 1652 vlastní osadu na mysu Dobré naděje – Kapské Město (Kaapstad).

V 18. století se z loďařské obchodní společnosti stala oblastní správa zabývající se zemědělskou výrobou. Ta začala dodávat do Evropy produkty z indonéských ostrovů. I přesto společnost pomalu upadala. Její monopol začali nejdříve narušovat pašeráci a po pařížské smlouvě v roce 1784 se přidali Britové z Britské východoindické společnosti, kteří také získali právo obchodovat s Východní Indií. S platností ke dni 31. prosince 1799, kdy bylo Nizozemí podřízeno napoleonské Francii, byla společnost definitivně zrušena nizozemskou vládou, která také převzala všechny její dluhy a majetek.^[zdroj?]