Skřítek (mytologie)
nadpřirozená bytost ze západoslovanské mytologie; původně ochranný duch domu From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Skřítek či šotek je bytost ze západoslovanského folklóru, původně ochranný duch domu podobný východoslovanskému domovojovi. Skřítek je analogický římským lárům a penátům, anglickým hobům nebo francouzským lutinům. Toto slovo se také používá pro překlad jmen různých bytostí malého vzrůstu v folklóru a fantasy jako je elf, goblin, gnóm nebo imp.

Písemné zprávy o skřítkovi jsou hojné z 16. až 18. století, autoři jako Jan Amos Komenský a Tomáš Pěšina z Čechorodu jej srovnali s římským láry a penáty.[1]
Remove ads
Označení
Slovo skřítek pochází z německého scrat, schratte, schratt „lesní duch“.[2] Jeho českou variantou je křístek a skřet, v polštině je pak nazýván skrzatek, skrzat nebo skrzot, slovensky je nazýván škrata nebo škriatok, slovinsky škrat či škratec. Později byl někdy ztotožněn s čertem či ďáblem, například v Mastičkáři či u Jana Husa. Podle Ctibora Tovačovského z Cimburka se skřítkem či diblíkem stávají nepokřtěné děti.[3] Slovo šotek pochází z šet, šiet „stařec“ a varianta šetek je známa i ve slovinštině.
Remove ads
Podoba
Skřítek se často objevuje jako bytost malé postavy, občas i s drápy na rukou a nohou. Někdy je tak malý že se schovává v mouce či hrachu, podle Slovinců je velký jako palec. Častá je také podoba kuřete, obvzvlášť zmoklého, tak si jej představují například Slováci a Poláci. V Polsku se objevuje i v podobě malého ptáka z kterého srší jiskry. Hospodáříček mívá podobu hada, svázaného s životem hospodáře, někdy hadů dvou, za hospodáře a hospodyni. Domovní had je pravděpodobně užovka, která skutečně často žije poblíž lidských stavení.[4][5]
U Slovinců mívá i další rozmanité podoby, může to být mladík, stařec i stařena. Nosí zelenou suknici, červenou čapku, která ho činí neviditelným, a své tělo skrývá protože je velmi chlupaté. Když nese peníze má podobu jiskřícího koštěte a dále se může měnit v různá zvířata, například kočku, psa či husu.
Remove ads
Chování a zvyky
Místa, kde přebývá skřítek v domě, jsou různá. Často žil ve chlévě či ovčíně, schovaný v mouce či hrachu, na plané hrušni a především v zimě za pecí či na ní.
Lidem, kteří mu ublíží, se rád mstí, ale jinak je jeho přínos domu pozitivní. Chránil stáda a přinášel obilí a peníze, také vykonával domácí práce. Časté je podání, že si skřítka lze vychovat, nejčastěji z vejce nošeného v podpaží. Na druhou stranu se ho lze těžko zbavit, dům lze před jeho návštěvou ochránit dvěma kovovými hady přibitými na dveře a namalovanými na červeno.
Skřítkovi se předkládalo jídlo, aby se nerozhněval, ve Slovinsku první kousek od každého uvařeného či upečeného pokrmu. Pamatovalo se na něj především ve čtvrtek a na Štědrý večer. Skřítek býval také zpodobňován dřevěnou soškou s rukama zkříženýma na prsou a korunkou, která stála ve skříni v koutě, když odcházeli obyvatelé z domu, kladli sošku na stůl či skříň, aby hlídal.
Podobné bytosti
Zmok, nazýván též smok, zmek či zmak, je bytostí podobnou skřítkovi, objevující se jako zmoklé kuře. Je znám i v Bělorusku jako cmok domovij a v Polsku jako smok, ćmok či ċmuk. V bulharském podání smok saje mléko kravám i ženám a unáší děti. Velmi se mu podobá český plivník a prašivec a polský plonk.
Ztotožnění skřítka s ďáblem vedlo ke vzniku víry v podobné bytosti, které se kromě z vejce nošeného v podpaží získávaly zaprodáním duše. Jedná se o stvoření lucek, jehož jméno je odvozeno z Lucifer, známé již Janu Husovi a Janu Rokycanovi[6] a dále o špirituse, špírka, raráška, diblíka, pikulíka a jiné.
Remove ads
Reference
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads