Skandinávské pohoří

Skandinávské pohoří (švédsky Skandinaviska fjällkedjan, Skanderna, Fjällen („Hory“) nebo též Kölen (česky kýl); norsky Den skandinaviske fjellkjede, Skandesfjellene, Kjølen (česky „Kýl“), Nordryggen - Severní hřeben) je pohoří táhnoucí se Skandinávským poloostrovem od nejjižnějšího norského kraje Vest-Agder až po nejsevernější norský kraj Finnmark k Barentsovu moři.^[1] Rozkládá se na územích Norska, Švédska a Finska.

Skandinávské pohoří, Den skandinaviske fjellene, Skanderna, Fjällen
Jotunheimen
Nejvyšší bod	2 469 m n. m. (Galdhøpiggen)
Nejnižší bod	Sognefjord
Délka	1 700 km
Šířka	320 km
Nadřazená jednotka	Kaledonský systém
Sousední jednotky	Baltský štít, Severní moře, Norské moře
Podřazené jednotky	Jotunheimen, Rondane, Dovrefjell, Breheimen, Hardangervidda, Romsdal, Sunnmøre, Sylene, Padjelanta, Sarek, Kjolen,...
Světadíl	Evropa
Stát	Norsko Norsko Švédsko Švédsko Finsko Finsko
Skandinávské pohoří
Horniny	rula, žula
Souřadnice	65° s. š., 14° v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Skandinávské pohoří se rozkládá od jihozápadu na severovýchod. Reliéf tvoří plochá pásma oddělená tektonickými sníženinami. Místy se zvedají vyšší ostré hřebeny. Nejvyšší vrcholy se nachází v jižní norské části hor. Směrem na sever od Trondheimu se výška a šířka pohoří zmenšuje, reliéf je členitější a pestřejší. Směrem na sever od 65° severní šířky se výška hor opět zvyšuje. V této oblasti leží nejvyšší hora Švédska Kebnekaise (2 097 m). Dále na sever se povrch hor opět snižuje a zplošťuje a přechází v plošinu kraje Finnmark.^[2] Západní strana hor spadá příkře do Severního a Norského moře, které do Skandinávského pohoří zabíhají v podobě fjordů. Směrem na východ postupně snižují svou výšku i sklon a k severovýchodu se stáčí směrem k Finsku.

Hory nejsou příliš vysoké. Galdhøpiggen v jižním Norsku dosahuje 2 469 m. Přesto jsou, díky své poloze na severu a poblíž oceánu, značně vlhké a srážkově bohaté a pokrývají je četné sněžníky a ledovce. Kde vyšší teploty nedovolují vzniknout sněžníkům a ledovcům, vznikají ve sníženinách, vymodelovaných dřívějšími ledovci, mokřiny a jezera. Na švédské straně je nejvyšší horou Kebnekaise s 2 097 m, zatímco Halti je nejvyšší na straně finské, a dosahuje 1 328 m.

Geologie

Pohoří vzniklo kaledonským vrásněním. V pleistocénu bylo pokryto severským pevninským ledovcem.^[3] Geologicky je Skandinávské pohoří propojeno s pohořími ve Skotsku a Irsku, dříve bylo zřejmě spojeno také s Apalačským pohořím, které dnes leží v Severní Americe. Geologové se totiž domnívají, že všechna tato pohoří dříve vytvářela jeden celistvý systém na superkontinentu Pangea.

Nejvyšší hory

Nejvyšší hory v Norsku

Z dvanácti nejvyšších hor ve Skandinávii leží jedenáct na území kraje Oppland v Norsku. Dvanáctý nejvyšší vrchol je v kraji Sogn a Fjordane v Norsku. Ve skutečnosti je v Norsku 83 vrcholů s výškou kolem 2 200 m nebo vyšší.

1. Galdhøpiggen 2 469 m (Oppland)
2. Glittertind 2 464 m (Oppland)
3. Storen 2 387 m (Sogn a Fjordane, Oppland)
4. Store Styggedalstinden Øst 2 405 m (Oppland)
5. Store Styggedalstinden Vest 2 383 m (Oppland)
6. Store Skardstinden 2 373 m (Oppland)
7. Vesle Galdhøpiggen 2 369 m (Oppland)
8. Surtningssue 2 368 m (Oppland)
9. Store Memurutinden Vest 2 364 m (Oppland)
10. Store Memurutinden Øst 2 363 m (Oppland)

Nejvyšší hory ve Švédsku

Galdhøpiggen

Kebnekaise

Halti

Osm ze zde popsaných švédských hor dosahujících 2000 metrů se nachází v Národním parku Sarek, další čtyři pak v okolí Kebnekaise.

1. Kebnekaise Nordtoppen 2 097 m (Laponsko)
2. Kebnekaise Sydtoppen 2 093 m k roku 2023^[4] (Laponsko)
3. Sarektjåkkå Stortoppen 2 089 m (Laponsko)
4. Kaskasatjåkka 2 076 m (Laponsko)
5. Sarektjåkkå Nordtoppen 2 056 m (Laponsko)
6. Kaskasapakte 2 043 m (Laponsko)
7. Sarektjåkkå Sydtoppen 2 023 m (Laponsko)
8. Akka Stortoppen 2 016 m (Laponsko)
9. Akka Nordvästtoppen 2 010 m (Laponsko)
10. Sarektjåkkå Buchttoppen 2 010 m (Laponsko)
11. Pårtetjåkkå 2 005 m (Laponsko)
12. Palkattjåkkå 2 002 m (Laponsko)

Nejvyšší hory ve Finsku

1. Halti 1 324 m (Laponsko/Finnmark)
2. Ritničohkka 1 317 m (Laponsko)
3. Kiedditsohkka 1 285 m (Laponsko)
4. Kovddoskaisi 1 240 m (Laponsko)
5. Ruvdnaoiaivi 1 235 m (Laponsko)
6. Loassonibba 1 190 m (Laponsko)
7. Urtasvaara 1 158 m (Laponsko)
8. Kieddoaivi 1 155 m (Laponsko)
9. Kahperusvaara 1 144 m (Laponsko)
10. Greddoaivi 1 135 m (Laponsko)