Sněžná čára

Tento článek je o zeměpisném jevu. O astrofyzikálním jevu pojednává článek Sněžná čára (astrofyzika).

Sněžná čára je hranice trvalé sněhové pokrývky, vlastně také hranice tání sněhu^[zdroj?]. V různých klimatických podmínkách je sněžná čára různě položená (např. jedna z nejvyšších je v Tibetu: 5500–6000 m n. m.; jedna z nejnižších je v Zemi Františka Josefa: přibližně 50 m).

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Sněžná čára dobře viditelná na vrcholkách Alp. Jedná se o linii, kam už nesahá sníh^[zdroj?]

Na většině zemského povrchu (existují ale výjimky) platí, že sněžná čára se směrem k pólům snižuje – na rovníku je položená nejvýše^[zdroj?], směrem k pólům se postupně přibližuje až k hladině moře. Sněžnou čáru mohou ovlivnit i vnější geologické jevy, klimatologické a další faktory.

Se sněžnou čárou souvisí:^[zdroj?]

• trvalá sněžná čára je tam, kde sníh stále připadává a současně odtává^[zdroj?]
• horní hranice lesa je hranice, od které už rostou jen kleče, mechy a lišejníky (ČR – 1250 m n. m.)

Sněžná čára a zeměpisná šířka

Region	Z. š. (°)	H (m)	klimatologické faktory
Špicberky	78	0300–0600
Skandinávie	67	1000–1500	Golfský proud
Island	65	0700–1100	Golfský proud
Skandinávie	62	1200–2200
Alpy (severní strana)	48	2500–2800	atlantická severní fronta
Centrální Východní Alpy	47	2900–3200
Alpy (jižní strana)	46	2700–2800	Středozemní podnebí
Pyreneje	43	2600–2900	srov. Nový Zéland −43
Kavkaz	43	2700–3800	kontinentální podnebí
Karákóram	36	5400–5800	kontinentální podnebí
Transhimálaj	30–33	6300–6500	kontinentální podnebí
Himálaj	30	4800–6000	zastínění
Keňa	0	4600–4700	Tropy
Nová Guinea	−2	4600–4700
Andy v Ekvádoru	−2	4800–5000	tropy
Kilimandžáro	−3	5500–5600	tropy
Andy v Chile	−27	5800–6500
Nový Zéland	−43	1600–2700
Ohňová země	−54	0800–1300
Antarktický poloostrov	−70	0000–0400

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu sněžná čára na Wikimedia Commons

Portály: Geografie | Meteorologie