Souprava metra I

Souprava metra I byla vyráběna v závodu Metrovagonmaš nedaleko Moskvy experimentálně v 70. letech 20. století; nikdy se nedostala do rozsáhlé výroby. Skládala se z několika vozů; čelní byly označeny 81-715, vložené 81-716.

Souprava metra I
Souprava typu I v depu Krasnaja Presňa v Moskvě
Typ	I
Jednotné označení (SSSR)	81-715, 81-716
Základní údaje (jeden vůz)
Výrobce	Mytiščinský strojírenský závod
Výroba v letech	1973–1985
Počet vyrobených kusů	18
Období provozu	nebyly v provozu
Míst k sezení	40/44
Míst k stání	313
Hmotnost a rozměry (jeden vůz)
Hmotnost ve službě	81-715.3: 31 000 kg 81-716.3: 30 000 kg
Délka přes spřáhla	19 210 mm
Výška skříně od TK	3 700 mm
Šířka	2 820 mm
Rozchod	1 435 mm
Parametry pohonu (jeden vůz)
Konstrukční rychlost	100 km/h
Maximální povolená rychlost	100 km/h
Napájecí soustava	750 V ss
Typ trakčního motoru	stejnosměrný sériový
Počet a výkon trakčních motorů	4× 100 kW
Regulace výkonu	tyristorová
Přenos kroutivého momentu	jednostupňová převodovka
Vlaková brzda	elektrodynamická (nad 10 km/h) ruční brzda
Odkazy
multimediální obsah na Commons
Vysvětlivky pojmů v infoboxu. Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box: zobrazit diskuse

Charakter soupravy

Souprava typu I se odlišuje od těch ostatních mnohými parametry. Prvním a nejvíce nápadným rysem vozů souprav tohoto typu je především více aerodynamický tvar předního čela a boční strany každého vozu.

Oproti dřívějším modelům se objevilo mnoho změn. Kostra každého vozu byla hliníková, objevilo se poprvé, stejně jako později v soupravách typu 81-71, rozdělení vozů na čelní a vložené. Díky tomu se tak ve vložených vozech zvýšila kapacita o 25 cestujících. Zdokonalila se rovněž i ventilace. Tunely mohly soupravy typu I uhánět rychlostí až 100 km/h. Mezi vozy soupravy bylo možné procházet díky dveřím umístěným na konci každého z vozů.

Historický vývoj

Na konci 60. let 20. století bylo rozhodnuto, že budou navrženy nové typy vlaků pro moskevské metro; vozy měly být zcela nové koncepce. První soupravy tohoto typu měly podle plánu vyjet v 70. letech.

Prototypy

První prototypová souprava (81-715.1/716.1) se skládala ze tří vozů a objevila se až roku 1974. Experimentální vlak byl opatřen oranžovým nátěrem s bílým pruhem. Jeho jízdní vlastnosti se zkoušely na Kolcevské a Tagansko-Krasnopresněnské lince (tehdy tedy jen tedy na její již dobudované Krasnopresněnské části). Po zkušebních jízdách souprava nesplnila požadavky, který by otevřely vlakům tohoto typu cestu do provozu; hlavním problémem byla například hliníková konstrukce, která odporovala požadavkům protipožární bezpečnosti.

Souprava metra typu I 81-715.2/716.2

Z provozu se tedy souprava stáhla; vyrobil se prototyp další a ten původní byl zničen. O tři roky později se tak rozjel další vlak (81-715.2/716.2), tentokrát celý v bílé barvě. Deponován byl v depu Krasnopresněnskoje (setrvává tam do dnešních dob, v budoucnu bude nejspíš přemístěn do muzea u stanice Poležajevskaja).

Třetí souprava typu I (81-715.3/716.3) byla již standardně osmivozová, s velmi různorodým nátěrem (čtyři čelní vozy byly oranžové s bílým pruhem, čtyři vložené pak šedé se žluto-červenými dveřmi). Oproti původním vlakům byla přepracována přední část čelních vozů. Místo původních čtyř reflektorů se jich objevilo šest, tři na každé straně. Zkušební provoz s touto soupravou probíhal mezi lety 1987 a 1988.

Neúspěch

Soupravy tohoto typu se nakonec neuplatnily ani po několika pokusech; nepřítomnost tyristorově-pulzního regulačního systému byla pro zařazení do provozu v Moskvě nepřípustná. Mnoho řešení, které se však na těchto vozech objevila se využilo ale při výrobě dalších souprav; například při novějších sériích u typů 81-71, Jauza či Rusič.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Souprava metra I na Wikimedia Commons
• Článek o soupravách tohoto typu (rusky)
• Fotogalerie
• Článek o prototypech i vývoji souprav typu I (rusky)