Souvrství Bissekty
From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Souvrství Bissekty je jednou z nejznámějších paleontologických lokalit z období pozdní křídy ve Střední Asii.[1] Sedimenty této geologické formace mají stáří asi 92 až 90 milionů let (geologický věk turon) a jejich mocnost činí kolem 80 metrů. Většinou jsou tvořeny pískovci, v menší míře pak prachovci, jílovci a slepenci. Rozkládají se na území současného Uzbekistánu v poušti Kyzylkum.[2]
Remove ads
Význam a objevy
Nejvýznamnějšími objevy jsou nálezy fosilií dinosaurů z počínajícího období pozdní křídy, přičemž tyto druhy představují významné vývojové mezičlánky například v rámci ceratopsoidů nebo tyranosauroidních teropodů. Mezi významné druhy dinosaurů, objevené v tomto souvrství, patří například tyranosauroid druhu Timurlengia euotica[3] nebo ceratopsoid druhu Turanoceratops tardabilis[4]. Dalšími zde objevenými dinosaury jsou pak rody Itemirus a Dzharaonyx (menší teropodi), Bissektipelta (ankylosaur), Levnesovia (ornitopod) nebo Dzharatitanis (sauropod).[5] Další objevy fragmentárních fosilií ještě nebyly důkladně prozkoumány a popsány (například dosud neurčený titanosaurní sauropod).[6][7] Dalším zde objeveným dinosaurem byl velký karcharodontosaur druhu Ulughbegsaurus uzbekistanensis.[8] Začátkem roku 2025 byl nově pojmenován ornitomimid Dzharacursor (dříve Archaeornithomimus) bissektensis.[9]
Koncem roku 2022 byla zveřejněna odborná práce, podle které byl v sedimentech souvrství Bissekty objeven také obří článek prstu neznámého druhu dromeosaurida. Fosilní materiál teropoda ulughbega může ve skutečnosti patřit právě tomuto neznámému teropodovi.[10]
Byly zde však objeveny i početné fosilní pozůstatky bezobratlých, ryb, obojživelníků, nedinosauřích plazů (včetně ptakoještěrů), praptáků a pravěkých savců.[11]
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads