Soxhletův extraktor

laboratorní skleněná pomůcka určená pro kapalinovou extrakci From Wikipedia, the free encyclopedia

Remove ads

Soxhletův extraktor je laboratorní skleněná pomůcka vynalezená roku 1879 Franzem von Soxhletem.[1][2] Původně byl vyvinut pro extrakci lipidů z pevného materiálu.[2] Běžně je využíván pro extrakci z pevných látek, které jsou omezeně rozpustné v daném rozpouštědle. Umožňuje extrakci velkého množství materiálu s využitím malého objemu rozpouštědla, které je během procesu neustále recyklováno.

Popis

Do střední části extraktoru se vkládá patrona z propustného materiálu, v které je obsažena výchozí pevná směs. K zábrusu na spodní části se připojí baňka s rozpouštědlem a k horní části zpětný chladič. Rozpouštědlo se zahřeje k varu, v chladiči kondenzuje a kondenzát kape do patrony, kde probíhá extrakce. Po dosažení úrovně přepadu dojde k přečerpání roztoku extrahované látky v rozpouštědle do destilační baňky, a celý cyklus se opakuje.[3]

Během každého cyklu se vyextrahuje část požadované látky z výchozí směsi, tato látka se postupně koncentruje v destilační baňce.

Remove ads

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads