Křeč

Další významy jsou uvedeny na stránce Křeč (rozcestník).

Křeč (latinsky: spasmus, řecky: hyperkinesis) je nefyziologický stav, kdy dochází k nadměrnému či dlouhodobému stahu kosterní nebo hladké svaloviny. Mechanismus vzniku křečí tkví v inervaci svalů, konkrétně ve vyšší dráždivosti nervů či neustálému dráždění nervových synapsí různými mediátory. Křeč může postihovat jeden sval nebo celé svalové skupiny. Déle trvající spasmy hladké svaloviny životně důležitých orgánů (např. bronchospasmus – křeč svaloviny průdušek, spasmus střeva) mohou být život ohrožující.

Křeč
Celotělová křeč s převahou vzpřimovacího svalstva u člověka s tetanem
Klasifikace
MKN-10	R25.2
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stah jednotlivých svalů má jiné příčiny a závažnost než celotělové křeče (záchvaty), které jsou vyvolány ovlivněním funkce mozku.

Rozdíl mez křečí svalu a křečemi větší části/celého těla

Vlastnost	Svalová křeč	Celotělové křeče
Rozsah	lokální (jeden sval/skupina)	celé tělo, větší část těla (jedna strana, samotná končetina)
Vědomí	zachováno	obvykle ztráta vědomí
Doba trvání	desítky sekund	desítky sekund, trvání přes 5 minut je řídké a vysoce závažné
Příčina	obvykle málo závažná	porucha funkce mozku (široké spektrum nervových a tělesných příčin)
První pomoc	protažení	kontrola dechu po skončení křečí
Léčba	tekutiny, hořčík	dle příčiny

Typy křečí

• klonická (záškuby)
• tonická (ztuhnutí svalovým napětím)
• tonicko-klonická (obvyklé u epilepsie, po počátečním ztuhnutí a pádu následují záškuby končetin)

Příčiny křečí jednotlivých svalů

• nedostatečný pitný režim
• přetížení svalů
• nedostatek některých minerálů, především hořčíku
• otravou způsobenou například toxiny z hub^[1]

Některé příčiny celotělových křečí

Přibližně 5% lidí zažije během života jeden křečový záchvat, většinou v dětství důsledkem horečky

• febrilní křeče při horečce, nezávažné v období 6 měsíců až 6 let
• epilepsie, jedna z dlouhodobých příčin celotělových křečí
• snížená hladina cukru (hypoglykémie) u diabetiků
• mnoho dalších stavů včetně zástavy srdce (cca 40% náhlých zástav začíní pádem a několika vteřinovými křečemi z přerušení prokrvení mozku, proto je nutné ihned po křečích kontrolovat dýchání)