Srážky

Tento článek je o meteorologickém jevu. Další významy jsou uvedeny na stránce Srážka.

Srážky jsou pojem zahrnující velkou část hydrometeorů. Jedná se o soustavu částic vody, vzniklých kondenzací vodní páry nebo sublimací a podobně (například zdvižením větrem z povrchu země), které padají z atmosféry na zemský povrch či kondenzují přímo na zemském povrchu. Srážky jsou jednou z hlavních částí koloběhu vody v přírodě. Průměrné množství a frekvence srážek jsou důležitou charakteristikou zeměpisných oblastí a rozhodujícím faktorem pro úspěšné provozování zemědělství. Globálně spadne průměrně 2,7 mm srážek za den.^[1] S růstem teploty poroste míra srážek^[2] i výparu.^[3] Výpar je ale složitý jev a závisí na teplotě (se kterou roste), slunečním zářením (ovlivněné množstvím oblaků), dostupnosti vody v půdě,^[4] ale i biologické transpirace (tvořící přibližně desetinu výparu),^[5] tedy celkové evapotranspirace. Globálně ale oblačnost klesá.^[6] V ČR pro nejpesimističtější model RCP 8.5 je předpovězen hlavně nárůst srážek v zimě a neznatelná změna v létě.^[7] Nárůst extrémních srážek se odhaduje maximálně v jednotkách procent.^[8] Světově průměrně spadne většina srážek na daném místě během dvou týdnů v roce.^[9]

Dlouhodobý denní průměr srážek

Rozdíl výparu a srážek v mm/den

Příčiny srážek

Dešťové srážky

• Orografické – srážky vznikající vynuceným výstupem vzduchu způsobeným tvarem terénu (orografií). Významné jsou především na horských překážkách.
• Konvektivní – srážky způsobené výstupem vzduchu v důsledku konvekce, které vzniká při nerovnoměrném zahřívání zemského povrchu. Bublina zahřátého vzduchu, který má menší hustotu, vystupuje nahoru; stoupá, dokud je teplejší než okolní vzduch. Při dosažení hladiny kondenzace vzniknou kupovité oblaky. Při intenzivní konvenci se oblaka vyvíjí vertikálně do podoby bouřkového oblaku (typické v létě).
• Cyklonální – srážky vznikající při výstupu vzduchu způsobeném celkovým pohybem vzduchových hmot.

Druhy srážek

Atmosférické srážky

• déšť
• mrznoucí déšť
• mrholení
• mrznoucí mrholení
• sníh
• sněhové krupky
• sněhová zrna
• krupky
• zmrzlý déšť
• kroupy
• ledové jehličky

Usazené srážky

• rosa
• jinovatka
• námraza
• ledovka

Dělení podle skupenství

Kapalné srážky

• déšť
• mrznoucí déšť
• mrholení
• mrznoucí mrholení
• rosa

Tuhé srážky

• sníh
• sněhové krupky
• sněhová zrna
• zmrzlý déšť
• krupky
• kroupy
• ledové jehličky
• zmrzlá rosa
• jíní
• námraza
• ledovka

Srážky smíšené

Při teplotách lehce nad 0 °C.

Srážky pevné (sněhové, ledové)

Při teplotách pod 0 °C

Měření srážek

Srážkoměr

Lze sledovat dobu trvání, intenzitu i prosté množství srážek. Množství srážek bývá udáváno v milimetrech kapalné vody spadlé na zemský povrch (1 mm = 1 l/m²). Sníh či kroupy zachycené srážkoměrem je proto třeba před měřením nechat roztát. Srážkoměr neboli ombrometr se používá k měření úhrnu srážek. Velmi zjednodušeně jej lze popsat jako nádobu s nálevkou. Přístroj zaznamenávající časový průběh dešťových srážek (např. pomocí plováku) bývá označován termínem ombrograf. Přístroj na zjišťování množství rosy má název drosometr (může mít podobu síťky spojené s vahami) nebo drosograf (zaznamenává množství rosy). V současnosti se k odhadu a krátkodobé předpovědi intenzity srážek široce využívá meteorologických radarů.

Srážkový úhrn je charakterizován jako výška vodního sloupce srážek za určitý časový úsek. Obvykle bývá uváděn v jednotkách mm/hod., mm/rok.

Vliv na měření (i přes 10 procent) může mít vítr, odpar či následné stanovení hodnot pro dané území.^[10] V tropech je nesoulad měření ještě větší.^[11]

Orografické překážky

Stojí-li v cestě převládajícímu směru větrného proudění horské pásmo, vypadne převážná většina srážek (zejména dešťových) na návětrné straně a v závětří hor tak vzniká srážkový stín. Typickým příkladem takto orograficky zeslabených srážek může být Žatecko a Roudnicko v závětří Krušných hor a Českého středohoří, kde roční úhrn srážek dosahuje pouze kolem 450 mm/rok. Naopak příkladem zesílených srážek na návětrné straně jsou Jizerské hory, zejména severozápadně orientované údolí říčky Smědé, na jehož konci dosahují průměrné roční úhrny kolem 1700 mm, což je nejvíce v celé České republice.

Průměrný úhrn srážek se zvyšuje s nadmořskou výškou a maxima dosahuje (ve středoevropských podmínkách – například v Alpách či Tatrách) v nadmořské výšce kolem 2500 m n. m. Nad touto hranicí se projevuje takzvaná inverze srážek, tedy pokles srážkových úhrnů.

Rozdělení intenzit srážek

Rozdělení intenzit srážek

intenzita	déšť [mm/h]	sněžení [cm/h]	mrholení [mm/h]
velmi slabá	neměřitelné množství	jednotlivé vločky, které nepokrývají celý exponovaný povrch bez ohledu na délku trvání jevu	neměřitelné množství
slabá	0,1 – 2,5	<0,5 : neovlivňuje dohlednost	<0,1
mírná	2,6 – 8	0,6 – 4 : dohlednost již mírně zhoršená	0,1 – 0,2
silná	8 – 40	>4 : dohlednost zhoršená již na 500 m	0,2 – 0,3
velmi silná	>40	krátkodobé intenzivní sněhové přeháňky – dohlednost pod 500 m	Nepoužívá se – mrholení v takovém případě přechází v déšť