Státní znaky Československa

Podoba státních znaků Československa (i Protektorátu Čechy a Morava a Slovenského štátu) prošla tímto vývojem:

Veliký státní znak v Katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha

První republika Československá 1918–1938

1918–1920

• 
  Prozatímní státní znak 1919–1920^[1]
• 
  V období 1918–1920 byl také jako provizorní státní znak neoficiálně užíván tzv. Sdružený znak odboje.

1920–1938

• 
  Malý znak republiky Československé
• 
  Střední znak republiky Československé
• 
  Veliký znak republiky Československé

Česko-Slovenská republika 1938–1939

• 
  Střední znak republiky Československé

Protektorát Čechy a Morava, Říšská župa Sudety a Slovenský štát

• 
  Menší státní znak
• 
  Větší státní znak
• 
  Znak říšské župy Sudety
• 
  Znak Slovenského štátu

Třetí a čtvrtá Československá republika 1945–1960

• 
  Malý znak republiky Československé

Československá socialistická republika 1960–1990

• 
  Státní znak Československé socialistické republiky
• 
  Detail nového znaku na prsou lva reprezentující slovenskou část státu

Česká a Slovenská Federativní Republika 1990–1992

• 
  Státní znak České a Slovenské Federativní Republiky
• 
  Velký znak České republiky
• 
  Malý znak České republiky
• 
  Znak Slovenské republiky

V souvislosti se změnami po sametové revoluci a vypuštěním slova „socialistická“ z názvu státu předestřel 23. 1. 1990 Václav Havel i jím nově navrhovanou podobu znaku federace, který však posléze nebyl přijat.

Pokud jde o znak sám, nejširší konsensus u obou našich národů i mezi odborníky nalézá znak čtvrcený, který má v heraldice svou dávnou tradici a vyjadřuje rovnoprávný a spřátelený svazek dvou různých rodů či národů. Užíval se u nás už od dob jagellonských králů, kteří takto kombinovali český znak se znakem uherským. Velkým by tento znak byl ovšem nikoli jen proto, že by byl čtvrcený do čtyř polí, v nichž by byly dvojmo a střídavě oba národní znaky, ale i proto, že by se dělil na takzvaný zadní a přední štít, což znamená, že uprostřed velkého a čtvrceného znaku by byl ještě znak další, podstatně menší, ale v čestném centru umístěný, totiž historický znak Moravy. Toto jeho umístění by symbolicky vyjadřovalo fakt, že prvním státním útvarem, který v historii našich národů známe, byla říše Velkomoravská, v níž se na úsvitu našich dějin naše dva národy, respektive etnika, z nichž se později zformovaly, spolu spojily v jednom státním celku. Moravská orlice v centru znaku naší federace by tedy představovala motiv naše dva národy spojující, tedy přesně ten motiv, který je historickým prapředkem naší moderní federace.

Václav Havel, 23. 1. 1990, Projev prezidenta ČSSR Václava Havla ve Federálním shromáždění.^[2]

Předcházející státní znak z roku 1960 v témže projevu podrobil značné kritice.

Znaky nástupnických států a území

• 
  Velký státní znak ČR
• 
  Malý státní znak ČR
• 
  Státní znak SR
• 
  Znak Zakarpatské oblasti