Stéphane Valeri

Stéphane Valeri (* 1. března 1962, Nemocniční centrum kněžny Grace) je monacký politik a podnikatel. Tři funkční období působil jako člen Národní rady a v období od 22. února 2018 do 23. října 2022 jako její předseda, což je nejmocnější volená funkce v Monaku.^[1][2] V polovině druhého funkčního období rezignoval, aby se mohl stát, dnes již bývalým, ministrem sociálních věcí a zdravotnictví v Monaku.^[3][4][5]

Stéphane Valeri
Předseda Národní rady
Ve funkci: 22. února 2018 – 23. října 2022
Panovník	Albert II.
Předchůdce	Christophe Steiner
Nástupce	Brigitte Boccone-Pagèsová
Ministr sociálních věcí a zdravotnictví
Ve funkci: 11. ledna 2010 – 31. května 2017
Panovník	Albert II.
Nástupce	Didier Gamerdinger
Předseda Národní rady
Ve funkci: 2003 – 2010
Panovník	Rainier III. Albert II.
Předchůdce	Jean-Louis Campora
Nástupce	Jean-François Robillon
Národní radní
Ve funkci: 1988 – 2003
Panovník	Rainier III.
Stranická příslušnost
Členství	Rassemblement & Enjeux (1988–2003) Unie pro knížectví (2003–2010) Priorité Monaco (2017–dosud)
Narození	1. března 1962 (63 let) Nemocniční centrum kněžny Grace, La Colle, Monako Monako
Sídlo	Monaco-Ville, Monako Monako
Alma mater	Massénovo lyceum ESCP Europe Lycée Albert Premier
Profese	politik a byznysmen
Ocenění	důstojník Řádu čestné legie (2019) komandér Řádu svatého Karla (2019)
Commons	Stéphane Valeri
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mládí a vzdělání

V dospívání navštěvoval dvě střední školy (Lycée Albert Premier a Lycée Masséna) a také Evropskou školu managementu ve Východním Berlíně.^[4]

Kariéra

Nejprve působil jako výkonný asistent pro oddělení prodeje a marketingu SBM, ale o rok později přešel do oddělení reklamy a propagace.^[4]

Po svém odchodu z SBM založil v Monaku komunikační skupinu PROMOCOM. Po jednadvaceti letech ve funkci místopředsedy (1988–2009) na svou funkci rezignoval a vstoupil do veřejné služby. Mimo politiku působí ve správní radě Nadace knížete Alberta II. Monackého.^[4]

V roce 1999 mu kníže Rainier III. udělil Řád svatého Karla. V roce 2012 mu byl udělen francouzský Řád čestné legie. Dne 25. ledna 2013 byl jeho francouzský venkovský dům v Peille poškozen žhářem.^[6] Následující den podal oficiální stížnost.^[7]

Po vítězství ve všeobecných volbách v roce 2018 se opět stal předsedou Národní rady.^[8] Ve všeobecných volbách v roce 2023 nekandidoval a ve funkci předsedy jej nahradila Brigitte Boccone-Pagèsová.