Středoslovenský kraj

Středoslovenský kraj (slovensky Stredoslovenský kraj) byl vyšší administrativní jednotka Československa, existující v letech 1960–1969 a 1971–1990. Rozkládal se zhruba na území dosavadního Žilinského, Banskobystrického a malé části Nitranského kraje. Tvořil střední část pozdější Slovenské socialistické republiky a zabíral asi 35 % její plochy, přičemž byl nejrozsáhlejším krajem v rámci celé ČSSR. Hraničil na severu s Polskem, na jihu s Maďarskem a vnitrostátní hranice měl na severozápadě se Severomoravským krajem, na západě krátce s Jihomoravským krajem, na jihozápadě se Západoslovenským krajem a na východě s Východoslovenským krajem. Krajským městem byla určena Banská Bystrica, umístěná v rámci kraje výhodněji (více uprostřed) než tehdy větší Žilina. Velikost obou měst se posléze přibližně vyrovnala. Třetím největším městem kraje byl Martin a v jižní části kraje byly největšími centry Zvolen a Lučenec. K 1. červenci 1969 byly kraje na Slovensku zrušeny, obnoveny byly od 1. ledna 1971.

Středoslovenský kraj Stredoslovenský kraj
Území
Sídlo kraje	Banská Bystrica
Země	Slovensko
Stát	Československo Československo
Zeměpisné souřadnice	48°41′ s. š., 19°12′ v. d.
Vznik	11. dubna 1960[1] obnoven 1. ledna 1971[2]
Zánik	1. července 1969[3] 19. prosince 1990[4]
Základní informace
Rozloha	17 982,93 km²[5]
Počet obyvatel	1 524 766 (1980)[5]
Hustota zalidnění	84,8 obyv./km²
Počet okresů	13 (1982)
Zdroje k infoboxu a čs. správním jednotkám. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mapa Středoslovenského kraje s okresy a nejvýznamnějšími městy

Kraje byly na Slovensku zrušeny k 19. prosinci 1990, nové kraje vznikly v roce 1996. Na území někdejšího Středoslovenského kraje byly vytvořeny kraje Žilinský, Banskobystrický a částečně Trenčínský.

Geografie

Středoslovenský kraj byl nejvíce vertikálně členitým krajem Československa. Jeho západní a severní hranici tvořila pásma Vnějších Západních Karpat. Hranici se západním Slovenskem tvořila úbočí Strážovských vrchů, Vtáčniku a Štiavnických vrchů, jižní hranici řeka Ipeľ a Cerová vrchovina, a hranice s východním Slovenskem vedla zhruba po okraji povodí Váhu a Hronu a územím Gemeru. Nejvyšší horou kraje byla Bystrá (2 248 m n.m.) v Západních Tatrách. Nejníže položenou oblastí kraje byla Jihoslovenská kotlina na hranicích s Maďarskem (kolem 150 m). Územím kraje se táhla pohoří Malá Fatra, Velká Fatra, Roháče, Nízké Tatry a západní konec Slovenského rudohoří, mezi nimiž se rozkládaly velké kotliny. Severní oblasti kraje odvodňovala řeka Váh s přítoky Orava, Kysuca a Turiec. Střední částí kraje protékal v několikrát zalomeném údolí Hron s přítokem Slatinou, jižní okraj náležel povodí Iplu a jihovýchodní část kraje k povodí Slané, zejména pak jejího přítoku Rimava.

Z historicko-kulturního hlediska zahrnoval Středoslovenský kraj Horní Pováží s Kysucemi, Oravu, Turiec, Liptov, Zvolensko, Horní Ponitří, část Tekova, slovenskou část Novohradu, část Hontu, Malohont a část Gemeru. Nacházela se zde také středověká hornická města Banská Štiavnica a Kremnica

Kraj měl 13 okresů, rozlohu necelých 18 000 km² a okolo 1,5 milionu obyvatel. Průměrná hustota zalidnění kraje činila 80–85 obyv./km².

Poštovní směrovací čísla začínala číslicí 9 (jižní část kraje) respektive 0 (severní část kraje), čísla dopravních závodů ČSAD ve Středoslovenském kraji začínala číslicí 9.

Kraje byly na Slovensku zrušeny s platností od 19. prosince 1990. Po vzniku samostatné Slovenské republiky v roce 1993 se začalo pracovat na novém administrativním uspořádání státu. Od 1. července 1996 vzniklo na Slovensku 8 nových krajů. Na území bývalého Stredoslovenského kraje vznikl Žilinský kraj a Banskobystrický kraj. Bývalé okresy Považská Bystrica a Prievidza připadly Trenčínskému kraji. Došlo také k výrazným územním změnám ve struktuře okresů. Mnohá města se nově stala sídly okresů.

• Okres Banská Bystrica: Okres Banská Bystrica, Okres Brezno
• Okres Čadca: Okres Čadca, Okres Kysucké Nové Mesto
• Okres Dolný Kubín: Okres Dolný Kubín, Okres Námestovo,Okres Tvrdošín
• Okres Liptovský Mikuláš: Okres Liptovský Mikuláš, Okres Ružomberok
• Okres Lučenec: Okres Lučenec, Okres Poltár
• Okres Martin: Okres Martin, Okres Turčianske Teplice
• Okres Považská Bystrica: Okres Ilava, Okres Považská Bystrica, Okres Púchov
• Okres Prievidza: beze změny
• Okres Rimavská Sobota: změny pouze v počtu obcí
• Okres Veľký Krtíš: beze změny
• Okres Zvolen: Okres Detva, Okres Krupina, Okres Zvolen
• Okres Žiar nad Hronom: Okres Banská Štiavnica, Okres Žarnovica, Okres Žiar nad Hronom
• Okres Žilina: Okres Bytča, Okres Žilina

Lidová architektura v osadě Vlkolínec u Ružomberku

Č.	Okres	Býv. SPZ	Rozloha (km²)	Poč. obyv. (1.1.1978)	Hust.zal.
1	Banská Bystrica	BB,BC	2.076	157.315	76
2	Čadca	CA	.936	118.747	127
3	Dolný Kubín	DK	1.661	102.901	62
4	Liptovský Mikuláš	LM	1.966	124.193	63
5	Lučenec	LC	1.312	95.757	73
6	Martin	MT	1.127	102.163	91
7	Považská Bystrica	PX	1.194	149.435	125
8	Prievidza	PD	.959	124.820	130
9	Rimavská Sobota	RS	1.815	98.251	54
10	Vel'ký Krtíš	VK	.874	45.062	52
11	Zvolen	ZV	1.697	114.067	67
12	Žiar nad Hronom	ZH	1.264	93.619	74
13	Žilina	ZI,ZA	1.095	166.414	152