Staroměstská kasárna
kulturní památka České republiky na území obce Olomouc From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Staroměstská kasárna, dříve též Rainerova kasárna či Kasárna arcivévody Rainera,[1] jsou pětiboká klasicistní kasárna v Olomouci, na Studentské ulici č. 582.[2] Byla vystavěna v roce 1810 v prostoru bastionu č. 12, upravena v roce 1834.[3] V kasárnách sídlil dělostřelecký pluk. Po vybudování dalších moderních olomouckých kasáren, zejména Špitálských (Hanáckých) kasáren, význam Staroměstských kasáren poklesl.[4] Armádě však sloužila až do roku 2006, kdy byla odprodána do soukromých rukou. Záměr umístit do budovy magistrátní úřady nebyl realizován a stavba je dlouhodobě nevyužívaná.[5]
Budova je hodnocena jako historicky, architektonicky a urbanisticky hodnotná. Jako kulturní památka je chráněna od roku 1958. K charakteristickým prvkům stavby patří kordonové římsy, zdobené mřížování oken, nároží zpevněná bosáží a dvě vysoké niky na severní straně.[6]
Remove ads
Historie
Motivací pro výstavbu se staly nevyhovující podmínky dosavadních zařízení pro ubytování vojska. Vodní kasárna z roku 1758 postrádala čistou vodu, což omezovalo možnosti v oblasti hygieny a vedlo k šíření infekčních nemocí.[4] Staroměstská kasárna byla vybudována v letech 1808 až 1810 a sloužila k ubytování dělostřelců.[7] Vzhledem k tomu, že budova byla vestavěna do prostoru bastionu č. 12, převzala jeho pětiúhelníkový tvar a slouží jako doklad umístění a tvaru této později zbořené součásti opevnění. Stavba byla označována též jako Rainerova kasárna.[2]
.jpg)
Po zřízení nedalekých Špitálských kasáren (pozdější Hanácká kasárna) v roce 1845 význam Staroměstských kasáren poklesl.[4] Během první světové války sloužila kasárna také jako nouzová nemocnice – 30. září 1914 byly prostory s kapacitou 330 lůžek určeny pro ošetřování nemocných úplavicí. Ošetřeno bylo více než 10 000 osob.[8]
Za první republiky kasárna dál sloužila pro ubytování vojáků (umístěn zde byl 302. houfnicový pluk těžkého dělostřelectva),[9] příležitostně také jiným účelům. V únoru 1923 proběhla v jízdárně budovy celostátní výstava drůbeže a vodního ptactva.[10] Mezi lety 1924 a 1931 stála v prostoru mezi kasárnami, Moravskými tiskárnami a pozůstatkem hradeb 12 metrů vysoká sáňkařská dráha zvaná Kačalanda. Stavba patřila ke kasárnám, s nápadem na její vybudování přišli legionáři po návratu z Ruska. Vojáci se v zimě starali o její polévání vodou a zajištěno bylo také zapůjčování saní, šatna a občerstvení.[11] Ve 30. letech probíhala v prostoru kasáren také bezplatná žákovská výuka šermu pod vedením rotmistra Hildebranda.[12]
_in_Olomouc,_Czechia,.jpg)
Později fungovala budova kasáren jako sklad a jako školicí středisko. Od 3. 5. 1958 je stavba památkově chráněna.[6] V roce 2006 odprodala armáda kasárna společnosti Ivanu Kyselému a Tomáši Paclíkovi (společnost IP Moravia Real), s vazbami na Ivana Langera.[5] V roce 2011 nabídla společnost budovu městu, s tím, že po úpravách by v jejích prostorách mohly sídlit úřady. Město po konzultaci s architektem Ivanem Rullerem tuto možnost odmítlo.[13] Společnost později budovu i přilehlé pozemky udržovala a nabízela k developerskému využití.[14]
Remove ads
Vzhled
Kasárna jsou patrová (dvě nadzemní podlaží), bez sklepů, s pěti křídly.[6] Tento pětiboký půdorys kopíruje původní tvar barokního bastionu (bašty), na jehož místě byla kasárna vybudována. Fasády jsou hladké, jednoduché až strohé.[15] Člení je kordonová, bohatě profilovaná korunní římsa. Ve směru do Studentské ulice jsou nároží opatřena bosáží.[6] Zpevněná nároží jsou popisována také jako rustiková armatura.[15]
Na severovýchodním a severozápadním nároží prolamuje fasádu dvoupatrový oblouk s nikou. Tyto vysoké, výrazné výklenky jsou dále zvýrazněny profilovanou bosáží a jednoduchou patkou, v jejich vrcholu se nachází zdvojený klenák.[6] Původně sloužily jako vchody a nájezdní rampy z budovy směrem na bastion. [4]
Okna směřující do Studentské ulice kryjí bohatě kované mříže. Okna v patře jsou doplněna podokenní a nadsazenou nadokenní římsou.[6] Portály ústící do dvou vjezdových průjezdů jsou lemovány plochými kamennými klenáky.[15] Vnitřní fasády na dvoře jsou jednoduché a hladké. Jsou doplněny jednoduchou průběžnou římsou, která odděluje přízemí a patro. Nad okny vstupu do dvora se nacházejí pozůstatky kamenného erbu, na němž bývala zřejmě vyobrazena orlice.[6]
V přízemních kójích se zachovaly žlaby pro koně.[16] Součástí kasáren byla také vnitřní pozorovací věž, ta se nicméně nedochovala.[4]
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads