Stavby mládeže

Stavby mládeže byl symbolický název pro stavby v Československu, zejména v letech 1947–1957, na kterých se podílela formou dobrovolné (brigádnické) práce „uvědomělá“ mládež. Komunistický režim tyto stavby podporoval a propagoval, protože měly dokazovat „budovatelské nadšení a oddanost mladých lidí socialismu a zároveň sloužily jako nástroj k jejich ovlivňování“.^[1]

Socha budovatelů stavby mládeže v Litvínově, autor Stanislav Hanzík

První stavby mládeže

Dne 20. listopadu 1946 schválil výkonný výbor Ústředí mládeže (později ČSM, předchůdce SSM) brigády mládežníků na stavbách. První stavba, která začala v Česku v únoru 1947, byla výstavba bytů v Mostě a Litvínově.^[2] První stavba na Slovensku začala v květnu 1947, kdy ve vypálené obci Baláže pomohli mládežníci postavit 39 nových domů.^[3]

Od roku 1948

Nová huť

Dedina Mládeže

Rozmach staveb mládeže nastal po komunistickém převratu v únoru 1948. Mezi další významné stavby mládeže patřily v Česku:

• železniční trať Vizovice – Horní Lideč,
• v roce 1949 trať Havlíčkův Brod – Brno a Slapská přehrada,
• od roku 1950 pak Nová huť Klementa Gottwalda v jižní části Ostravy.

Na Slovensku se stavěly:

• železniční trať Hronská Dúbrava – Banská Štiavnica, začátek výstavby 1. dubna 1948,^[4]
• Dedina Mládeže (obec v okrese Komárno), založená 4. dubna 1949,
• v roce 1949 se mládežníci zavázali ke stavbě Trati družby (zdvojkolejnění úseku železnice Slovenské Nové Mesto – Kráľovský Chlmec, Kuzmice – Michaľany v celkové délce 36 km),
• a v roce 1950 to byla Přehrada mládeže u obce Nosice u Púchova.

Druhá etapa

V roce 1952 byla koncepce staveb mládeže kritizována stranickými orgány a organizace staveb se poté (v letech 1953–1956) omezila na menší stavby, například zakládání státních statků v pohraničních oblastech, zúrodnění ladem ležící půdy, apod.^[5] Po XI. sjezdu KSČ v roce 1958 se už nepokračovalo v dlouhodobých brigádách, plně zabezpečovaných mládežníky, ale stavby se budovaly na základě dohody „mládežníků“ se stavebními firmami, s převzetím „patronátu“ stavební firmou a se závazkem zajistit péči o brigádníky. V této etapě šlo v Česku o tyto stavby:^[5]

• druhá etapa Nové hutě K. Gottwalda,
• kaučukárna v Kralupech,
• drůbežárna v Xaverově,
• tepelná elektrárna Tušimice (od 1970 Tušimice II),^[6]
• meliorační práce,

a na Slovensku:^[5]

• Přehrada mládeže u obce Nosice u Púchova byla dokončená až v roce 1957,
• mládežnický důl v Mlynkách,
• rekonstrukce strojírenského závodu Železárny Podbrezová,
• patronát v Dole Nováky,
• Železárny Košice,
• širokorozchodná trať,
• základní škola v Nemecké (1970),
• kravín ve Dvorech nad Žitavou.

Podle oficiálních zdrojů^[5] byly dalšími stavbami krajské a místní stavby mládeže a SSM pořádalo každý rok tzv. letní aktivitu studentů. Zajímavostí je, že od roku 1971 měla mládež ze Slovenska jezdit na brigády do Čech (Tušimice, Mělník, Pražský hrad).^[5] Na druhé straně, na výstavbě panelového sídliště Petržalka v Bratislavě se podíleli mládežníci z několika zemí (i z Finska, Bulharska, SSSR).