Summa theologiae

Summa theologiae (Suma teologická, v literatuře 19. století někdy uváděno jako Tresť bohovědy) je nejznámějším spisem sv. Tomáše Akvinského, který vznikl v letech 1265/1266–1273. Na díle se podílel také sv. Albert Veliký (Albertus Magnus).

Summa theologiae
Summa theologica, 1596
Autor	Tomáš Akvinský
Původní název	Summa Theologiae a Summa theologica
Jazyk	církevní latina
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Středověký rukopis Teologické sumy

Úvod

V úvodu spisu Tomáš Akvinský uvádí, že je to spis pro ty, kdo v teologických otázkách nepatří mezi pokročilé, nýbrž mezi začátečníky. Text je členěn proto jednoduše a jasně v článcích, otázkách a odpovědích.

Metoda

Summa užívá při pojednání o jednotlivých otázkách stejné struktury:

1. Nejprve uvede argumenty běžně uváděné proti otázce článku.
2. Následují protiargumenty (sed contra).
3. Následuje Tomášovo shrnutí a vysvětlení (respondeo).
4. Nakonec jsou uvedeny komentáře k argumentům (ad argumentum).

Struktura díla

Hlavní Tomášovo dílo je hodnoceno jako vynikající filozoficko-teologické pojednání. Summa theologiae je rozdělena do tří částí, druhá část je pak rozdělena do dvou dílů. Třetí část však zůstala nedokončena a Tomášovi žáci ji doplnili o dodatky (Supplementum).

Tři části se dělí na kvestie (quaestiones), které jsou opět rozděleny do článků (articuli). Při odkazech na jednotlivá místa se uvádí číslo části, kvestie a článku, obvykle doplněné o část argumentace (viz výše).

Celá Summa se zabývá filozoficko-teologickým bádáním o Bohu, morální teologií, svátostmi. Mezi Tomášovy autority patří Písmo svaté, liturgické texty, církevní Otcové, filozofové, mezi nimi zvláště Aristotelés.

Obsah

Pars prima

První kvestie 1. části ukazuje, že teologie je věda, objasňuje její metodu a dává jí mezi ostatními vědami přednostní postavení. Hlavním tématem první části je filozofická a teologická nauka o Bohu, jeho existenci a podstatě a o Nejsvětější Trojici. Bůh je sám o sobě základním jsoucnem, ostatní jsoucna na jeho existenci pouze participují. Bůh je proto prvotní příčinou, pramenem a předobrazem všech jsoucen. Součástí pojednání jsou i klasické důkazy Boží existence.

Pars secunda

Druhá část Summy se zabývá účelem lidského života, lidským jednáním, ctnostmi a mravním zákonem.^[1]

Význam díla

Teologická suma je teologické dílo a svým obsahem i strukturou odpovídá křesťanskému zjevení, které analyzuje, vykládá a hledá jeho důsledky. Pro výklad teologické nauky Tomáš často užívá filozofických pohledů a argumentů, takže je Summa také základním filozofickým přehledem zvláště v otázkách metafyziky, antropologie a etiky. Jedná se v mnohém o průkopnické dílo, které velmi ovlivnilo současnou i pozdější filozofii a teologii.

Překlady do češtiny

Do češtiny byla Suma teologická přeložena a vydána dominikánským řádem v letech 1937-1940 v edici Krystal. V roce 2003 byl vydán reprint českého překladu celé Teologické sumy.

Od roku 2003 vycházejí v nakl. Krystal OP tematicky zaměřené výbory otázek z Teologické sumy.