Svetozar Borojević von Bojna

Svetozar Borojević von Bojna, (chorvatsky Svetozar Borojević von Bojna, 13. prosince 1856, Umetić nedaleko Hrvatske Kostajnice, Rakouské císařství (dnes Chorvatsko) – 23. května 1920, Celovec, Rakousko) byl rakousko-uherský polní maršál za první světové války. Mimo jiné byl i držitelem mnoha vojenských vyznamenání včetně pruského řádu Pour le Mérite nebo vojenského řádu Marie Terezie.

Svetozar Boroëvić von Bojna
Svetozar Borojević von Bojna v uniformě důstojníka rakousko-uherské císařské armády.
Narození	13. prosince 1856 Umetić - Chorvatsko, (Rakouské císařství)
Úmrtí	23. května 1920 (ve věku 63 let) Celovec, První Rakouská republika
Místo pohřbení	Vídeňský ústřední hřbitov
Vojenská kariéra
Hodnost	Polní maršál (Feldmarschall)
Doba služby	1872–1918
Sloužil	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko (do roku 1918)
Složka	Rakousko-uherská armáda (do roku 1918)
Války	První světová válka
Vyznamenání	Pour le Mérite Velitel vojenského řádu Marie Terezie
multimediální obsah na Commons

Život

Borojević se narodil 13. prosince 1856 ve vesnici Umetić v chorvatské vojenské hranici v Rakouském císařství.^[1] Jeho otec Adam byl důstojníkem pohraniční stráže,^[2] jeho matka byla Stana Kovarbašić von Zboriste.^[1] Pokřtěn byl v pravoslavné církvi, s největší pravděpodobností ve farním kostele v Mečenčani, kde jeho otec sloužil.^[3]

Borojević byl srbského původu.^{[4][5][6][7][8][9][10]} Sám se zmínil, že je Chorvat a Chorvatsko jeho vlast,^[3] zatímco je jednoduše nazýván "Chorvatem".^{[3][11][12][13][14][15]}

Borojević byl vedle Hermanna Kövess von Kövesshazyho a Eduarda von Böhm-Ermolliho jeden z nejschopnějších rakousko-uherských maršálů první světové války. Do roku 1915 bojoval na ruské frontě (Komarow, karpatské průsmyky, Gorlice-Tarnow), ale jeho jméno je spojeno zejména s italskou frontou v letech 1915-1918 (12 sočských ofenziv a bitva na Piavě). Přes značné úsilí a početní i materiální převahu Italů se mu podařilo zamezit jejich proniknutí do nitra říše. Byl přísným mužem s železnou vůlí, který kladl důraz především na disciplínu a v tom směru byl i bezohledný a brutální. Během bitev nikdy nespal. Mezi prostými vojáky nebyl oblíbený, ale vysoce vážený. Za zmínku stojí, že ač byl příslušníkem srbské menšiny s pravoslavným vyznáním, dosáhl nejvyšší hodnosti v rakousko-uherské armádě. Absolvoval vojenskou přípravku v Petrovaradínu a pak kadetku v Liebenau u Štýrského Hradce. Postupoval v hodnostech: 1874 (kadet), 1875 (podporučík), 1880 (nadporučík). Roku 1878 se podílel na okupaci Bosny. V letech 1887-1891 absolvoval Tereziánskou vojenskou akademii ve Vídeňském Novém Městě. V roce 1892 byl povýšen na majora, v roce 1896 na plukovníka, 1904 generálmajora. V roce 1908 získal hodnost podmaršálek, 1916 generálplukovník. 1. února 1918 jej císař Karel I. povýšil do hodnosti polního maršála.

Po uzavření příměří se stáhl se zbytky vojska do Rakouska a nabídl císaři Karlovi vojenskou intervenci a obsazení Vídně za účelem likvidace republiky, což císař odmítl. V prosinci 1918 nabídl nové vládě jihoslovanské (Království Srbů, Chorvatů a Slovinců), své služby, ale byl příkře odmítnut. Pak zatrpklý a zcela bez příjmů žil v Celovci, kde zemřel po atace cévní mozkové příhody. Je pohřben na Centrálním hřbitově ve Vídni v hrobu, který zakoupil excísař Karel. Pohřeb byl velikou manifestací monarchie a masová účast tisíců prostých vojáků svědčila o Borojevičově obrovském respektu, který si v širokých vojenských kruzích vybudoval.

Shrnutí vojenské kariéry

Data povýšení

• Kaprál (Korporal) - 1. září, 1872
• Feldwebel - 21. červenec, 1873
• Kadet - 1. listopad, 1874
• Kadett-Offiziersstellvertreter - leden, 1875
• Poručík (Leutnant) - 1. květen, 1875
• Nadporučík (Oberleutnant) - 1. květen, 1880
• Kapitán (vojenství) (Hauptmann)
• Major - 1. květen, 1892
• Podplukovník (Oberstleutnant) - 1. květen, 1895
• Plukovník - 1. listopad, 1897
• Generálmajor - 1. květen, 1904
• Generálporučík (Feldmarschall-Leutnant) - 1. květen, 1908
• Generál pěchoty (General der Infanterie)- 1. květen, 1913
• Generaloberst - 1. květen, 1916
• Polní maršál (Feldmarschall) - 1. únor, 1918

Významná vyznamenání

• Královský pruský řád Pour le Mérite, udělen 26. listopad, 1917
• Velitel rakouského císařského vojenského řádu Marie Terezie, udělen 2. červen, 1917
• Velký kříž řádu železné koruny s válečnou ozdobou, udělen 20. září, 1914
• Velký kříž rakouského císařského Leopoldova řádu s válečnou ozdobou, udělen 30. říjen, 1914
• Rytířský kříž Mariánského kříže německého řytířského řádu^[16], udělen 15. listopad, 1915
• Pruský železný kříž I. stupně, udělen červen, 1915
• Pruský železný kříž II. stupně, udělen červen, 1915
• Královský pruský řád Koruny III. třídy, udělen 15. říjen, 1891
• Rakouský císařský vojenský záslužný kříž s válečnou ozdobou, udělen 20. říjen, 1878
• Rakouský císařský vojenský záslužný kříž I. třídy s válečnou ozdobou, udělen 9 . květen, 1915
• Rakouská císařská vojenská záslužná medaile v bronzu, udělena 29. červenec, 1915
• Rakouská císařská vojenská záslužná medaile ve stříbře, udělena 2. březen, 1916
• Rakouská císařská velká vojenská záslužná medaile ve zlatě s meči a válečnou ozdobou, udělena 17. říjen, 1916
• Rakouská císařská velká vojenská záslužná medaile s meči, udělena 5. listopad, 1917
• Řád železné koruny III. třídy, udělen 18. říjen, 1902
• Meklenbursko-Zvěřínský vojenský záslužný kříž I. třídy - 1916
• Meklenbursko-Zvěřínský vojenský záslužný kříž II. třídy - 1916

Galerie

• 
  "Portrét Svezozara Boroëviće von Bojny z roku 1914."
• 
  "Busta polního maršála Svezozara Boroëviće von Bojny z jeho hrobu na vídeňském centrálním hřbitově."
• 
  "Hrob polního maršála Boroëviće von Bojny na vídeňském hřbitově."
• 
  "Náhrobní kámen hrobu polního maršála Boroëviće von Bojny na vídeňském hřbitově."