Symfonie č. 6 (Mozart)

symfonie z roku 1767 From Wikipedia, the free encyclopedia

Symfonie č. 6 (Mozart)
Remove ads

Symfonie č. 6 Wolfganga Amadea Mozarta v tónině F dur, dle Köchelova seznamu KV 43, byla dokončena v roce 1767 v Olomouci.

Thumb
Mozart v roce 1770

Dle názoru muzikologa Alfreda Einsteina uvedené v jeho revizi Köchelova seznamu z roku 1937, skladatel započal komponování symfonie pravděpodobně ještě ve Vídni a dokončil ji v Olomouci, kam se Mozartova rodina uchýlila před zhoubnou epidemií neštovic, která v té době sužovala Vídeň,[1] viz Mozart a neštovice.

Remove ads

První uvedení

Symfonie byla zařazena do programu koncertu uspořádaného pro hraběte Františka Antonína Schrattenbacha, synovce kardinála Wolfganga Hanibala ze Schrattenbachu a bratra knížete-arcibiskupa Zikmunda Kryštof ze Schrattenbachu, Leopoldova zaměstnavatele v Salcburku. Koncert tehdy 11letého Wolfganga, se konal 30. prosince 1767 v brněnské Taverně (Reduta) za přítomnosti otce Leopolda a Wolfgangovy 15leté sestry Marie Anny.

Místní kněz o tom poznamenal:

Navštívil jsem hudební koncert v městském domě, známém jako „Taverna“, kde se jedenáctiletý Salcburčan se svou patnáctiletou sestrou, doprovázeni mnoha nástroji obyvateli Brna, vzbudilo všeobecné nadšení a obdiv.

[2]

Hrabě Schrattenbach Leopolda vyzval, aby zůstali v jeho paláci déle, avšak Leopold chtěl pokračovat dále na sever, neboť měl obavy o synovo zdraví, a tak rodina byla již o dva dny později na cestě do Olomouce.[3] Zde se 26. října skutečně u Wolfganga projevily první příznaky neštovic.[4][5]

Thumb
Pamětní deska na paláci hraběte Schrattenbacha

Mozartův pobyt v Brně připomíná pamětní deska od J. T. Fischera na Schrattenbachově paláci z roku 1956.

Remove ads

Věty a instrumentace

Dílo má čtyři věty a je první Mozartovou symfonií v tónině F. První provedení proběhlo v Brně 30. prosince 1767.[1] Autograf partitury se nachází v Jagellonské knihovně v Krakově.[6]

Instrumentace při prvním provedení symfonie byla následující:

Místo hobojů jsou ve druhé větě použity flétny.[7] Je to také poprvé, kdy v symfonii Mozart použil dva obligátní violové party.[8]

Thumb

Věta Andante cituje téma z Mozartovy dřívější latinské opery Apollo et Hyacinthus, KV 38, v níž " houslemi s dusítky hrajícími melodii nad pizzicatem druhých houslí a dělených viola dosahuje zvláštního účinku".[9]

Je to také první čtyřvětá Mozartova symfonie, v níž zavádí menuet a trio, což se stává velmi častým v mnoha jeho pozdějších symfoniích. Věty jsou:

  1. Allegro, takt
  2. Andante, takt
  3. Menuet a Trio, takt
  4. Allegro, takt
Remove ads

Reference

Literatura

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads