Tábor, Pacov, Kamenice atd. (volební obvod Říšské rady)
volební obvod pro volby do Poslanecké sněmovny Říšské rady From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Tábor, Pacov, Kamenice atd. byl volební obvod pro volby do Poslanecké sněmovny Říšské rady. Volili v něm občané měst Tábor, Pacov, Kamenice nad Lipou, Pelhřimov, Německý Brod, Polná, Humpolec a Přibyslav.[1] Volební obvod byl zřízen při zavedení přímé volby Říšské rady v roce 1873 a zanikl s uzákoněním všeobecného volebního práva v Předlitavsku roku 1907.
Remove ads
Charakteristika obvodu
V rámci kuriového volebního systému se jednalo o kurii měst a průmyslových míst. Volební právo bylo omezeno daňovým cenzem, který požadoval minimální roční odvod na přímých daních (po reformě v roce 1882 ve výši 5 zlatých).[5] Roku 1901 bylo k volbě oprávněno necelých 10 % občanského obyvatelstva volebního obvodu.[4]
Politicky obvod jasně podporoval české národní aspirace a čeští kandidáti zde vítězili s velkou většinou hlasů. V prvním desetiletí dominovala staročeská Národní strana. Ta od osmdesátých let 19. století čelila silné konkurenci mladočeské strany. Staročeši zde nicméně zvítězili i ve volbách 1891, kdy ve všech ostatních obvodech prohráli s mladočechy. V letech 1897 a 1901 už ale Národní strana ani nepostavila kandidáty a přes 90 % hlasů získali mladočeši. Sociálně demokratičtí kandidáti byli schopni získat pouze jednotky procent hlasů.
Remove ads
Poslanci
Volby
Volby 1873
V prvních přímých volbách do Říšské rady postavila Národní strana jako kandidáta v táborském obvodě kunsthistorika a spoluzakladatele Sokola Miroslava Tyrše. Ve volbách neměl vážnou konkurenci, postavil se mu pouze vládní kandidát a c. k. rada zemského soudu v Táboře Bedřich Pokorný.[6]
Volby 1879
V roce 1879 Emanuel Kletečka mandát obhajoval jako kandidát státoprávního klubu (Národní strana a Národní strana svobodomyslná). Opět se mu postavil ústavověrný kandidát a c. k. rada zemského soudu v Táboře Bedřich Pokorný a nově profesor Jan Krejčí jako samostatný kandidát. Kletečka zvítězil velkou většinou, 7 hlasů také směřovalo pro starostu Tábora Morice Schöneho.[2]
Doplňovací volby 1882
Po rezignaci Emanuela Kletečky byl na jeho místo bez protikandidáta zvolen vídeňský advokát Karel Dostál.[8]
Volby 1885
Volby v roce 1885 se konaly po Taafeho volební reformě z roku 1882, která významně rozšířila volební právo. V táborském obvodě mandát obhájil staročeský poslanec Karel Dostál, ale jen s malým náskokem před mladočeským kandidátem, jihlavským advokátem Karlem Malátem.[9][10]
Volby 1891
V březnu 1891 se s ještě těsnějším výsledkem opakoval souboj z roku 1885, přičemž staročech Dostál mandát obhájil pouze o 31 hlasů.[11] Táborský obvod byl jediný, kde ve volbách 1891 vyhrál staročeský kandidát.[5]
Volby 1897
Roku 1901 už staročeská strana kandidáta nepostavila a poslancem se stal člen Národní strany svobodomyslné a statkář z Blovic Josef Karlík. Získal přes 90 % hlasů; zbytek obdržel sociální demokrat Václav Šturc, předseda Křesťansko-sociální strany v Čechách Rudolf Horský a řada místních kandidátů.[12]
Volby 1901
Roku 1901 dosavadní poslanec Karlík mandát neobhajoval; místo něj kandidoval předseda Národní strany svobodomyslné a majitel továrny v Libštátě Karel Kramář. Dále kandidovali sociální demokrat a redaktor v Praze František Toužil a za Státoprávně radikální stranu spisovatel a redaktor z Vídně Jan Janča. Kramář volbu vyhrál se suverénní většinou.[13]
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads