Tõnu Õnnepalu

Tõnu Õnnepalu (13. září 1962, Tallinn) je estonský spisovatel.

Tõnu Õnnepalu
Tõnu Õnnepalu (30. května 2014)
Narození	13. září 1962 (62 let) Tallinn
Alma mater	Tartuská univerzita
Povolání	básník, novinář, překladatel a spisovatel
Ocenění	Řád bílé hvězdy 5. třídy (2004) Cena za poezii Juhana Liivi (2007) Literární cena A. H. Tammsaareho obce Järva (2010) Literární cena Eduarda Vildeho (2010 a 2018)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V letech 1980-1985 vystudoval biologii na univerzitě v Tartu. Na konci studií také začal publikovat, nejprve básně. Některé z nich byly zhudebněny estonským skladatelem Erkki-Svenem Tüürem. V 90. letech začal Õnnepalu psát prózu. Již jeho první román, Piiririik, vzbudil mezinárodní ohlas, byl přeložen do čtrnácti jazyků a stal se nejpřekládanější estonskou knihou 90. let. Õnnepalu ho publikoval pod pseudonymem Emil Tode. Věnoval se v románu tématům jako je homosexualita či izolace. Úspěch ho přiměl věnovat se próze i dál, byť roku 2002 změnil pseudonym a román Harjutused vydal pod jménem Anton Nigov. Od roku 2009 však své prózy vydává pod vlastním jménem - Tõnu Õnnepalu. Je též překladatelem z francouzštiny, do estonštiny převedl texty François Mauriaca, Charlese Baudelaira či Marcela Prousta.

Bibliografie

Próza

• Piiririik ("Hraniční stav", jako Emil Tode, 1993).
• Hind ("Cena", jako Emil Tode, 1995)
• Mõõt ("Míra", jako Emil Tode)^[1]
• Printsess ("Princezna", jako Emil Tode)
• Harjutused ("Praxe", jako Anton Nigov 2002)
• Raadio ("Radio", jako Emil Tode 2002)
• Paradiis ("Ráj", jako Tõnu Õnnepalu, 2009)
• Mandala ("Mandala", jako Tõnu Õnnepalu, 2012)
• Valede kataloog. Inglise aed (2017).

Básně

• Jõeäärne maja (1985)
• Ithaka (1988)
• Sel maal (1990)
• Mõõt (1996)
• Enne heinaaega ja hiljem (2005)
• Kevad ja suvi ja (2009)
• Kuidas on elada (2012)