Týnec nad Sázavou (nádraží)

Týnec nad Sázavou je železniční stanice v severovýchodní části města Týnec nad Sázavou v okrese Benešov ve Středočeském kraji nedaleko řeky Sázavy. Leží na neelektrizované trati Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/Dobříš. Od prosince 2019 je železniční stanice a autobusového nádraží součástí nově vybudovaného dopravního terminálu.

Týnec nad Sázavou
Nádraží v Týnci nad Sázavou
Stát	Česko Česko
Kraj	Středočeský
Město	Týnec nad Sázavou
Souřadnice	49°50′2,96″ s. š., 14°35′34,55″ v. d.
Týnec nad Sázavou
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Kód stanice	557868
Trať	Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/Dobříš
Nadmořská výška	265 m n. m.
V provozu od	18. ledna 1897
Zabezpečovací zařízení	elektronické stavědlo (DOZ z Vraného nad Vltavou)
Dopravní koleje	4
Nástupiště (nástupní hrany)	1 (2)
Prodej jízdenek
Návazná doprava	Autobusové stanoviště v blízkosti budovy
Služby ve stanici
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Stanice v Týnci byla otevřena 18. ledna 1897 společností Místní dráha Čerčany-Modřany-Dobříš při zprovoznění úseku trati ze Čerčan, kudy od roku 1871 procházela společnosti Dráhy císaře Františka Josefa (KFJB) spojující Vídeň, České Budějovice a Prahu, do Krhanic, dle typizovaného stavebního vzoru. Společnost původně vznikla pro železniční obsluhu modřanského cukrovaru.

22. září 1897 otevřela táž společnost trať z Modřan u Prahy, přes Vrané nad Vltavou do Dobříše budované zejména kvůli dopravě dřeva a kamene z dobříšského a konopišťského panství. 1. května 1900 došlo k dokončení a zprovoznění zbývajícího úseku trati ze Skochovic u Vraného do Krhanic.

Provoz na trati zajišťovaly od zahájení Císařsko-královské státní dráhy, po roce 1918 Československé státní dráhy. K 1. lednu 1925 byla trať zestátněna.^[1]

Popis

Výpravní budova byla situována přibližně do prostřed stanice. Při zahájení provozu byla vystavěna jako přízemní, částečně podsklepená stavba dle typizovaného plánu (normálie) Císařsko-královské státní dráhy KkStB H/12.^[2] Tento typ staveb budovaných dle ústředních plánů, s přihlédnutím k místním podmínkám, byl stavěn převážně na místních drahách kolem roku 1900.

V první etapě rozšíření výpravní budovy bylo dle plánů z roku 1909 přistavěno patro. V půdoryse si stavba zachovala původní tvar. V pozdější době byla stavba prodlouřena východním směrem o dřevěnou přístavbu s prodlouženou verandou. K západní stěně byla připojena zděná přístavba kanceláří.

Západně od výpravní budovy bylo umístěno skladiště, vybudované dle typového výkresu 23/H s kamennou rampou 30/H. Tato typizovaná skladiště byla, podobně jako výpravní budova, určena převážně pro místní dráhy. Skladiště bylo odstraněno po roce 2010 a kamenná rampa zanikla během výstavby dopravního terminálu v letech 2018-2019. Na místě skladiště vznikla nová čekárna s pokladnou a hygienickým zázemím.

Východně od výpravní budovy se nacházela vodárna 35/H, stavebně upravená a zvýšená po roce 1915. Z vodárny byla voda rozváděna do vodních jeřábů u dopravních kolejí.^[2]

V původní podobě měla stanice tři koleje, dvě byly dopravní a jedna manipulační.^[2]

V roce 2015 byla zahájena investice „Revitalizace trati 210“, jejíž součástí byla i přestavba týneckého nádraží. To bylo rekonstruováno ve třech etapách v průběhu roku 2016, kdy bylo vybudováno nové poloostrovní nástupiště s příchodem přes kolej.^[3]

V letech 2018-2019 byla železniční stanice a vedlejší autobusové nádraží propojeny v nový dopravní terminál.^[4]

• 
  Nádraží v podobě mezi roky 1897-1909.
• 
  Nádraží po přístavbě patra v roce 1909.
• 
  Nádraží v roce 2009.
• 
  Nádraží po rekonstrukci v roce 2016.
• 
  Dopravní terminál.
• 
  Budova čekárny a prodeje lístků na místě bývalého skladiště.