Třída Blue Ridge

Třída Blue Ridge je třída velitelských lodí Námořnictva Spojených států amerických. Skládá se z jednotek USS Blue Ridge a USS Mount Whitney. Jsou to jediné válečné lodě od počátku navržené jako velitelské lodě specializované na řízení výsadkových operací.^[3] V praxi fungují jako univerzální velitelské lodě (jejich klasifikace se proto změnila z AGC na LCC). V současnosti slouží jako vlajkové lodě americké šesté a sedmé floty. Mount Whitney je první americkou válečnou lodí, na jejíž palubě začaly trvale sloužit ženy.^[4]

Třída Blue Ridge
USS Mount Whitney (LCC- 20)
Obecné informace
Uživatel	US Navy
Typ	velitelská loď
Lodě	2
Osud	aktivní (2022)
Předchůdce	USS Northampton (CC-1)
Technické údaje
Výtlak	16 790 t (standardní) 18 370 (plný)[1] 16 100 t (standardní) 19 646 (plný)[2]
Délka	189 m
Šířka	32,9 m
Ponor	8,2 m
Pohon	1× turbína GE 2 kotle 22 000 koní
Rychlost	23 uzlů (43 km/h)
Dosah	13 000 nám. mil (24 080 km) při rychlosti 16 uzlů (30 km/h)
Posádka	842 důstojníků a námořníků
Výzbroj	2× 25mm M242 Bushmaster 2× 20mm Phalanx 12,7mm kulomety
Letadla	vrtulníky

Stavba

USS Mount Whitney (LCC-20)

Projekční práce na první jednotce probíhaly od roku 1963. Blue Ridge postavila v letech 1967–1970 loděnice Philadelphia Naval Shipyard. Mount Whitney postavila v letech 1969–1971 loděnice Newport News Shipbuilding and Drydock Co.

Jednotky třídy Blue Ridge:

Jméno	Loděnice	Objednání	Zahájení stavby	Spuštění na vodu	Uvedení do služby	Status
USS Blue Ridge (LCC-19)	Philadelphia Naval Shipyard	31. prosince 1964	27. února 1967	4. ledna 1969	14. listopadu 1970	aktivní
USS Mount Whitney (LCC-20)	Newport News Shipbuilding	10. srpna 1966	8. ledna 1969	8. ledna 1970	16. ledna 1971	aktivní

Konstrukce

USS Blue Ridge (LCC-19)

Konstrukce trupu a pohonného ústrojí vycházejí z výsadkových lodí třídy Iwo Jima. Lodě mají dostatek vnitřního prostoru pro početnou osádku (na palubě může být až 250 důstojníků, 1 200 námořníků a 100 námořnic) a moderní elektroniku.^[4] V případě nouze mohou provést evakuaci až 3 000 osob. Na palubě nesou až tři vyloďovací čluny typu LCPL a dva typu LCVP. Jejich prostorná plochá paluba se hemží množstvím elektronických systémů. V její zadní části je přistávací plocha pro vrtulník. Lodě však nejsou vybaveny hangárem.^[4]

Původní obrannou výzbroj tvořily čtyři 76mm protiletadlové kanóny Mk 33 v dvoudělových věžích a dva osminásobné vypouštěcí kontejnery Mk 25 pro protiletadlové řízené střely Sea Sparrow. V druhé polovině 80. let byla výzbroj rozšířena o dva 20mm systémy blízké obrany Phalanx. Současnou výzbroj tvoří dva systémy blízké obrany Phalanx, dva 25mm automatické kanóny M242 Bushmaster a několik 12,7mm kulometů.

Pohonný systém byl navržen tak, aby plavidla byla dostatečně rychlá k doprovodu rychlých výsadkových svazů. Tvoří ho jedna převodová turbína General Electric a dva kotle. Lodní šroub je jeden. Lodě dosahují rychlosti 23 uzlů.^[3]

Operační služba

Blue Ridge se v roce 1979 stala vlajkovou lodí 7. floty se základnou v japonské Jokosuce. Mount Whitney se roku 1981 stala vlajkovou lodí 2. floty. V roce 2005 byla převelena k 6. flotě, které nyní velí. Základnou lodi je italský přístav Gaeta.^[3]